Turistické cíle v okolí obce Černčice

Pův. gotický kostel byl postaven zřejmě r. 1310. Vyhořel v l. 1441 a 1570, přestavěn v l. 1570 - 1578 stav. Vlachem Baltasarem za Albrechta ze Smiřic. Nejvíce poničen požárem r. 1663, při opravě sníženy věže a opatřeny dřevěnou nástavbou (18. stol.). R. 1850 přistavěna záp. předsíň. Opraven r. 1939.

Kostel byl postaven kolem pol. 14. st. v gotickém slohu, první zmínka r. 1356. Poč. 16. st. přistavěna věž. R. 1641 kostel vyhořel, obnoven v l. 1641–1644 a r. 1679. Roku 1758/9 byl kostel znovu poškozen; r. 1771 opraven do dnešní podoby. Kostel obklopuje hřbitov s cennou ohradní zdí.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

Socha Panny Marie na vysokém sloupu s pseudokorintskou hlavicí pochází z roku 1695. Podstavec je zdoben reliéfy čtyř světců: sv. Rocha, sv. Jana Nepomuckého, sv. Sebastiána a sv. Rozálie. Od roku 1958 patří mariánský sloup mezi chráněné kulturní památky ČR.

Dobrušský mariánský sloup se sochou Panny Marie doložen v r. 1736, obklopen sochami svatých Jan Nepomuckého, Františka Xaverského, Floriána a Václava. Sochy z měkkého červeného pískovce začaly v min. stol. podléhat kyselým dešťům. Dnes nahrazeny kopiemi z umělého kamene. Objekt je volně přístupný.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Secesní budova měšťanské školy vyrostla v severní frontě malého (Trčkova) náměstí v Opočně podle projektu L. Skřivánka roku 1906 na místě staré renesanční radnice a hostince Maglaj. Pozoruhodná stavba s bohatou malířskou výzdobou fasády propojuje náměstí se sousední Hradební ulicí.