Turistické cíle v okolí obce Nové Město nad Metují

U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Nevýrazné čtvercové tvrziště, jež nijak výrazně nevystupuje z terénu. První zmínka o vsi je z r. 1363, kdy se uvádí Čáslav z Vranova. V letech 1544–1549 prodává šest bratrů Vranovských tvrz Janu Trčkovi z Lípy, který je připojuje k Opočnu. Tvrz se naposledy připomíná spolu se dvorem r.1598.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.

Ocelodřevěnou rozhlednu o pěti patrech vybudoval městys Žernov v období květen-listopad 2014. Od konce listopadu 2014 je 24 m vysoká rozhledna na západním okraji zástavby volně přístupná veřejnosti.

Hřbitov poprvé uváděn roku 1731, podstatně rozšířen byl v druhé polovině 19. století. V areálu se dochovalo 182 náhrobků, nejstarší z druhé poloviny 18. století.

Židovský hřbitov, založený r. 1675. R. 1881 byl rozšířen na 2399 m2, což připomíná pamětní deska v hřbitovní zdi. Je zde 246 náhrobků, nejstaršími jsou goticko-renesanční z r. 1688. Barokní náhrobky jsou výrazně zdobené, klasicistní mají stříšky a sloupky. Poslední pohřeb zde proběhl r. 1942.

Chrám Církve československé husitské. Dům byl zakoupen a upraven pro konání bohoslužeb r. 1921, kdy pro vzrůstající počet účastníků setkání dosavadní místa přestala stačit. Později tento problém vyvstal znovu, a tak byl přikoupen sousední pozemek a r. 1926–27 byla přistavěna nová chrámová budova.

Pozůstatky tvrze z 2. pol. 14. stol., zřejmě pobořena za husitských válek, poté obnovena a připojena k opočenskému panství. V roce 1620 uváděna jako pustá. Částečně zachovaný val na západní straně tvrziště.

Hranolová zděná zvonice byla v jihozápadním koutě někdejšího hřbitova u kostela Panny Marie postavena roku 1594 italským stavitelem Simonem de Paret. Byly na ni přeneseny zvony z I. poloviny 16. století. Součást dochovaného kostelního areálu.

Hranolová zvonice ze 16. stol. je zděná s bedněnou vrchní částí, krytou šindelovou střechou. Dochovány dva zvony (z 1. pol. 16. stol. a z r. 1564). Sekera zaseknutá ve špičce střechy připomíná místní legendu. Zvonice, vestavěná do ohradní zdi hřbitova, tvoří vstup do hřbitovního areálu s kostelem.