Turistické cíle v okolí obce Náchod

nebo vyberte

Náchod

Královéhradecký kraj,  Náchod  (NA)
Nalezeno celkem 212 záznamů, 16 / 18 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Stárkov
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Královéhradecký kraj
Zachovalý pahorek tvrziště z 14. století jižně od kostela v soukromé zahradě, částečně poškozen stavbou rodinných domků v 70. letech 20. století. Viditelný přes plot.
 starý židovský hřbitov
345.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Náchod
Židé v Náchodě žili od poloviny 14. století a tzv. starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 16. století. K ukládání zemřelých sloužil do roku 1925. Za 2. světové války jej zničili nacisté a teprve nyní pomalu prochází obnovou.
 Steidlerova kovárna
270.0 m. n.m.
Malá Skalice, Skalička
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Česká Skalice
Barokní kovárna Josefa Steidlera, v jejímž sousedství později vznikl Steidlerův hostinec. Později upravena na empírový měšťanský dům.
 Steidlerův hostinec U Bílého lva
272.0 m. n.m.
Malá Skalice
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Česká Skalice
Zájezdní hostinec vybudovaný r. 1824 Josefem Steidlerem. R. 1877 komplex přeměněn na klášter voršilek. Od r. 1919 sídlo podnikatele Z. Böhma. Od r. 1962 je v objektu Muzeum Boženy Němcové a od r. 1990 také Textilní muzeum.
 štola Kateřina
470.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Malé Svatoňovice
Štola budována jako odvodňovací pro výše položené doly v 30.-50. letech 19. stol., ale nedokončena. Vyhloubeno jen 250 m z plánovaného 1 km. Sloužila jako zdroj vody pro místní lázně, koksárny a briketárnu, nyní zásobuje jen vodotrysky. V letech 2010-2011 opravena její vstupní část.
 Studnice
342.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj
V r.1505 za Jiřího Straky z Nedabylic se prvně uvádí tvrz. R.1683 přistavěno dřevěné patro s dřevěnou věžičkou. V l.1789–1791 sňata dřevěná část i s věžičkou a tvrz adaptována na faru. R.1975 tvrz zrekonstruována. Nyní v majetku obce Studnice.
 Svinišťany
270.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Svinišťany
Zbytky renezanční tvrze, kterou zřejmě nechal vystavět v 16. stol. Zdeněk Chvalkovský z Hustířan. V r. 1623 bylo panství zkonfiskováno Václavu Zárubovi z Hustířan. Za první republiky se dvůr se stal zbytkovým statkem. V r. 1985 byla větší část tvrze zbořena JZD Dolany, zbytek je soukromým majetkem.
 synagoga
285.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Královéhradecký kraj, Dobruška
Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.
 Třebešovský rybník
275.0 m. n.m.
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Velký Třebešov
Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.
 Turyň
360.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Litoboř
Středověká tvrz Turyň vznikla ve 14. stol., prvně doložena r. 1369. V 16. stol. opuštěna. Na přelomu 18. a 19. stol. její zbytky rozebrány, tvrziště změněno na sad a louky, v sousedství postaven osamocený statek č. p. 1. Terénní pozůstatky od r. 1987 v seznamu kulturních památek.
 Velká Hejšovina
919.0 m. n.m.
Wielki Szczeliniec
příroda - vrch, zachovalý, v návštěvních hodinách, Polsko, dolnośląskie
Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.
 Velké Svatoňovice
tvrz, terénní náznaky, není známo, Královéhradecký kraj, Velké Svatoňovice
Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.