Turistické cíle v okolí obce Lázně Bělohrad

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Koncem 16.st. Jan Stráník, nebo jeho syn, postavil tvrz. Po r.1688 Karel Choryňský barokně přestavěl. Karel Berger z Bergentalu v r.1883 přestavěl v pseudorenesančním stylu a rozšířil. V 90.let.20.st.zámek přebudován na hotel.

Zámek přestavěn z tvrze jičínskými jezuity na přelomu 17. a 18. století. Tvrz se poprvé připomínaná v r. 1368 jako majetek Čéče z Tuře. Původní tvrz zpustla za držení Berků z Dubé v l. 1529 – 1542. V r. 1542 ji koupil Albrecht mladší z Valdštejna.

Postaven v letech 1630-34, upraven do klasicistní podoby v roce 1768, v roce 1813 zbudovány arkády. Od této doby chátral až do 19. století, kdy se dočkal oprav a v současné době celkové obnovy.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. – r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.

Pozůstatky nevelkého hradu na levém břehu říčky Trotiny, předchůdce severozápadněji položeného hradu blíže vsi. Zřejmě dřevěný hrad s bergfritem v čele jádra, sídlo Mutiny Vřešťovského, zmiňován r. 1279. Zanikl nejpozději v pol. 14. stol.

Vodní elektrárna vybudována v roce 1881, snad dle návrhu J. F. Fischera . Sloužila k pohonu papírenského stroje v papírně (bývalém zámku) v Hostinném. Vybavena byla dvěma Girardotovými turbínami. Původní zděná stavba byla rozšířena o dřevěnou část. Elektrárna je od roku 1993 památkově chráněna.

Malebná přehradní nádrž na Labi s novogotickou hrází z let 1903-1919 s malou vodní elektrárnou. Od r. 2010 národní kulturní památka.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.