Turistické cíle v okolí obce Lázně Bělohrad

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.

Na výšině nad městem stála opevněná tvrz, středisko veselské větve Vartemberků až do r. 1438. Po r. 1745 tvrz přestavěna na barokní zámek. V r. 1835 vyhořel a Karlem Paarem upraven empírově. V r. 1950 začala jeho necitlivá adaptace na školu.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Tvrz byla založena pravděpodobně Valdštejny v 15. století, tvrziště zastavěné budovami, sklepení jedné z nich je původní i s gotickým portálem. Terénní hrany v severní a západní části pozemku jsou zřejmě pozůstatky dispozice tvrze.

Hrad pochází zřejmě už z druhé poloviny 12. století, zanikl někdy během století 14. Poškozen lámáním kamene.

Železobetonový obloukový most přes potok Čistá v Hostinném byl postaven r. 1926 ústeckou pobočkou vídeňské firmy N. Rella und Neffe. Jde o unikátní aplikaci systému ovinuté litiny Emperger. Vzhled mostu dotváří čtveřice sloupů s kubizujícími kovovými lampami. Most je památkově chráněný.

Renesanční zvonice postavena na ruinách brány kláštera Německého řádu špitálních bratří Jerusalémských P. Marie. Roku 1586 zvýšena na tři patra, poškozena při požáru roku 1846.

Pozdně gotická roubená zvonice pochází z konce 16. století. Má osmibokou dolní část a vysokou jehlan. střechu, krytou šindelem. Okenní otvory zvonového patra kryjí výklopné okenice. Jediná v Čechách s konstrukcí nahoru sbíhavého hranolu štenýřů (čtyř rohových nosných sloupů). Zvony z l. 1576 a 1928.

Hranolová dřevěná zvonice se štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí z roku 1942, postavena na místě staré zvonice zbořené ve 20. letech 20. století. Jsou v ní dva zvony od zvonaře Jakuba Ptáčka z let 1513 a 1535.

Novodobá zvonička nese historický zvon z roku 1747, který byl opraven v roce 2010. Před zvonicí stojí hodnotný barokní kříž s plastikou ukřižovaného Krista z r. 1799.