Turistické cíle v okolí obce Kopidlno

Významný umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965) v rodném městě po celý život provozoval svou uměleckou činnost. Jeho odkaz udržují potomci a následovníci v původním objektu jako muzeum a pokračující knihvazačskou dílnu přístupnou veřejnosti.

Vaření piva v Dětenicích známé od r. 1307 dostalo nový impulz r. 1790 po obnově pivovaru zásluhou hraběte Clam-Gallase. Pivovar byl v provozu do r. 1955, kdy byl zrušen. Obnoven byl po r. 2000 novými majiteli a upraven na středověkou krčmu a muzeum v živém provozu.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.

Původně barokní zámeček z roku 1720, postaven Františkem Šlikem z Holíče. Na počátku 19. století přestavěn na myslivnu.

Stavba v zámeckém parku inspirovaná palmovým skleníkem ve vídeňském Schönbrunnu realizována z iniciativy hraběte Erwina Schlika podle projektu arch. Josefa Podhájského r. 1894. Nyní v péči Střední zahradnické školy, rekonstruována r. 2003.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Jednoduchý pomník ze tří pískovcových bloků s pamětní deskou na návsi ve Starém Bydžově připomíná rodnou školu hudebního skladatele a pedagoga Jana Maláta (1843-1915). Pamětní deska byla slavnostně odhalena r. 1933 a pomník odborně restaurován r. 2014.