Turistické cíle v okolí obce Kopidlno

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Z bývalé tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, části jádra a části příkopu. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zmínky, pravděpodobně šlo o drobný rytířský statek. Ves se prvně zmiňuje r. 1409. V l. 1541, 1556 a 1632 patřila k panství Kost. Tvrziště bylo kolem r. 1880 z větší části rozvezeno.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Tvrziště připomíná dnes již zaniklou tvrz. R. 1392 se udává Všech z Mackova, r. 1396 Pašek z Mackova, r. 1454 Jakub Škodek z Mackova. Tvrz se přímo zmiňuje až r. 1543. Od r. 1628 v majetku Albrechta z Valdštejna, který tvrz nechal zpustnout. Ještě r. 1603 se uvádí tvrz a dvůr, r. 1636 již jen dvůr.

Pískovcový raně barokní mariánský sloup je umístěn přibližně uprostřed Valdštejnského náměstí. Pochází z roku 1702; sochy andělů z konce 18. století (1795); opraven v roce 1844. Dílo neznámého místního autora (snad J. Čapek). Památkově chráněný.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Zámek nechal postavit O. Ladislav z Valdštejna v r. 1698. V roce 1863 byla přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. Roku 1938 bylo strženo jedno křídlo. Dnes je zámek v majetku soukromé firmy.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Ves Milkovice je prvně zmiňována r. 1323, zanikla však během husitských válek. Později je tu již připomínán jen dvůr a od r. 1532 při něm tvrz. Po připojení Milkovic ke starohradskému panství však tvrz zanikla. Nyní tu je pouze moderní zemědělský provoz a rekreační domek na bývalém tvrzišti..

Železobetonový silniční most přes Mrlinu, postavený roku 1915 podle projektu Stanislava Bechyně. Po dokončení na jeho předmostích osazeny barokní sochy čtyř živlů z dílny Michala J. J. Brokoffa, původně snad osazené v parku nedalekého zámku Kuncberk.