Turistické cíle v okolí obce Drahoraz

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Původně barokní zámeček z roku 1720, postaven Františkem Šlikem z Holíče. Na počátku 19. století přestavěn na myslivnu.

Stavba v zámeckém parku inspirovaná palmovým skleníkem ve vídeňském Schönbrunnu realizována z iniciativy hraběte Erwina Schlika podle projektu arch. Josefa Podhájského r. 1894. Nyní v péči Střední zahradnické školy, rekonstruována r. 2003.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.