Turistické cíle v okolí obce Osenice

Kostel byl vystavěn na místě starší budovy a to v letech 1590- 1598. V 18. století došlo k poboření bočních kaplí a v roce 1828 byla snížena hranolová věž. Po roce 1885 došlo ke zřícení klenby, která byla částčně obnovena v letech 1936-40

Gotický jednolodní kostel sv. Martina, připomínán v roce 1369. Jednoduchá jednolodní stavba s mansardovou, na podélné ose hranolovitá věž, proti ní pětiboký presbytář a v r. 1771, kdy byl kostel barokizován, byla přistavěna sakristie.

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Barokní kostel sv. Mikuláše postaven v letech 1730-1731 na místě zbořené gotické dřevěné stavby podle plánů Fr. Max. Kaňky. Má pravoúhlý presbytář a věž v záp. průčelí. Hlavní oltář pochází z r. 1736, oltářní obraz namaloval F. D. Barbieri. Boční oltář z r. 1751, empírové varhany z r. 1806.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Předpokládaný starší kostel nahradila po pol. 14. stol. gotická novostavba, z ní dochován presbytář a část zdiva lodi, při opravě r. 1809 kostel prodloužen. V letech 1695-98 k severní zdi přistavěn Boží hrob podle jeruzalémského vzoru. V rohu hřbitova dřevěná zvonice z r. 1893, kopie starší stavby.

Barokní kostel stojící na místě pův. gotického kostela ze 14. stol. byl postaven někdy okolo roku 1749. R. 1763 byly ulity zvony. R. 1811 udeřil do věže blesk a poškozené zvony byly r. 1849 znovu přelity. Kostel je zapsáný jako kulturní památka. R. 2006 proběhla rekonstrukce.

Původně jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem, připomínaný poprvé 1352, byl výrazně přestavěn roku 1610. Roku 1874 prodloužen, opatřen věží v ose západního průčelí a slohově sjednocen ve formách novogotiky. Obklopen bývalým hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Gotický kostel s obdélnou plochostropou lodí a polygonálním presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou před pol. 14. st. postavili Straníkové z Kopidlna. Před koncem 15.st. přistavěna sakristie Zařízení barokní (c1700), dva italizující obrazy z 1. pol. 18. st. U kostela dřevěná hranolová zvonice.

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl zásadní barokní přestavbou gotické stavby v letech 1698-1700 Filipem Spannbruckerem ve službách Schliků. Upravován v letech 1776 a 1826. Zařízení novorenesanční, varhany z r. 1892. Od r. 2004 kostel v majetku obce a postupně restaurován.