Turistické cíle v okolí obce Osenice

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Mohutný a vysoký kamenný profilovaný podstavec kříže (chybí) nedaleko bývalého větrného mlýna na rozcestí Sobotka - Stéblovice a Staňkova Lhota - Stéblovice; prochází kolem něj zelená turistická stezka ze Sobotky.

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Z bývalé tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, části jádra a části příkopu. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zmínky, pravděpodobně šlo o drobný rytířský statek. Ves se prvně zmiňuje r. 1409. V l. 1541, 1556 a 1632 patřila k panství Kost. Tvrziště bylo kolem r. 1880 z větší části rozvezeno.

Původní renesanční tvrz, která dnes tvoří jihozápadní trakt osmibokého barokního dvora, stojí na západním konci Lhotic.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Zámek postaven na místě starší tvrze r. 1704 majitelem Arnoštem Karlem z Valdštejna. Daší přestavbou zámek prošel v l.1767–71.V r.1945 byl zámek zkonfiskován. Po r. 1968 jej převzal Ústř. dopr. institut a zámek byl opraven. Nyní restaurace a hotel.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Tvrziště připomíná dnes již zaniklou tvrz. R. 1392 se udává Všech z Mackova, r. 1396 Pašek z Mackova, r. 1454 Jakub Škodek z Mackova. Tvrz se přímo zmiňuje až r. 1543. Od r. 1628 v majetku Albrechta z Valdštejna, který tvrz nechal zpustnout. Ještě r. 1603 se uvádí tvrz a dvůr, r. 1636 již jen dvůr.

Pískovcový raně barokní mariánský sloup je umístěn přibližně uprostřed Valdštejnského náměstí. Pochází z roku 1702; sochy andělů z konce 18. století (1795); opraven v roce 1844. Dílo neznámého místního autora (snad J. Čapek). Památkově chráněný.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.