Turistické cíle v okolí obce Mrtník

Královský hrad z konce 14. stol., postavený na příkaz Václava IV., upraven renesančně a barokně. Opuštěn v 17. stol. Poslední majitel J. Colloredo-Mansfeld daroval zříceninu při 1. pozemkové reformě Klubu českých turistů.

Po zrušení vojenského újezdu Brdy r. 2015 se Tok, nejvyšší bod Brdské vrchoviny, nachází na katastrálním území obce Obecnice. Je dostupný pro pěší a cykloturisty po značených cestách. Od Obecnice je vzdálen asi 7 km.

Ocelová rozhledna (30 m, 470 m n. m.) byla postavena roku 2007 jako telekomunikační věž mobilního operátora, sloužící zároveň jako rozhledna. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 20 m je vyhlídka na Cerhovice, Český kras, Plešivec nebo centrální Brdy. Rozhledna je volně přístupná.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Úzkokolejná průmyslová dráha (11,3 km) postavena v letech 1897-1898 firmou Franz Schön a synové. Vedla z Králova Dvora přes Beroun a lomy nad Tetínem do Koněprus. Postupně byla rozšiřována, koncem 50. let 20. stol. začala ztrácet na významu (přesun těžby, nová dráha). Provoz ukončen 31.12.1962.

Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.

Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.

Čtyřúhelníkové valy u Skřípele jsou jedny z nejlépe dochovaných viereckschanze u nás. Jsou tvořeny téměř čtvercovými náspy (105x125 metrů) vysokými až 3 metry, s typicky vyvýšenými nárožími, (na západní straně) dobře zachovalým příkopem.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.

Zpřístupněný vodní hamr z 16. stol. V provozu trvale od r. 1656. Původní dřevěná stavba postupně rozšiřována, dnešní podoba dílem přestavby z let 1825-30. Vodou poháněno původně 5 kol (dnes 4) roztáčejících stroje i el. generátor.

Vodní nádrž vybudována na řece Litavce v letech 1818-1822 pro potřeby důlních a hutních provozů. Od r. 1960 slouží jako zdroj pitné vody. Prošla rekonstrukcí v letech 1991-1993. Vzhledem k současnému účelu jsou její břehy nepřístupné.