Turistické cíle v okolí obce Úlibice

Mariánský sloup vztyčen roku 1744. Současný je od Jana Zemana ze Žernova z r. 1845. Replika původní mariánské plastiky od J. Jůzy z roku 1933, celková rekonstrukce proběhla roku 1991. Na podstavci dedikační deska a symboly Víry, Naděje a Lásky

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Tvrz je v Mladějově prvně připomínána r. 1358. V r. 1623 prodána Albrechtovi z Valdštejna a po jeho smrti se majitelé tvrze střídali. Po r. 1738 postupně přestavěna na zámek. Na začátku 20. stol. přestavěn pseudobarokně. Po požáru v r. 2002 zámek opraven.

Okrouhlé tvrziště je pozůstatkem tvrze z poloviny 14. století. Tvrz byla dobyta a zničena husity roku 1424. Dochovaly se valy, příkop, centální pahorek a ve sklepě přilehlého domu druhotně osazený portál.

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Tvrz připomínána až v r.1581. Koncem 17.st. postaven barokní zámek. R.1824 přestavěn, průčelí budovy dostalo empírové fasády. Po r.1989 zámek prodán soukromým držitelům. Objekt nebyl udržován. V r.2004 se část zřítila a byla provedena jeho demolice.