Turistické cíle v okolí obce Úlibice

Další typizovaná konstrukce se od roku 2004 tyčí nedaleko vrchu Kozinec (608 m) u obce Vidochov. Dosahuje celkové výšky 55 metrů a vyhlídkový ochoz se nachází 33 metrů nad zemí. V roce 2009 byla zpřístupněna veřejnosti.

Pozůstatky hradu s plášťovou zdí s dochovanými příkopy, valy a fragmenty zdiva, jehož vznik se předpokládá během první poloviny 14. století. V roce 1462 se uvádí jako pustý, jiné písemné zmínky nejsou známy.

Pozdně barokní kříž na návsi obce Žďár u Staré Paky pochází z roku 1799. Pozdně barokní skulptura s plastikou ukřižovaného Ježíše Krista, s reliéfem Panny Marie ve spodní části. Kříž prošel r. 2010 rekonstrukcí. Za křížem stojí novodobá zvonice s opraveným zvonem z r. 1747.

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Barokní zámek byl původně tvrzí, kterou přestavěl Jan Blažej Santini pro Bertholda Viléma z Valdštejna. V r. 1724 zámek dostavěn do dnešní podoby hrabětem Schaffgottschtem. R. 1945 se stal zámek majetkem státu. Dnes je v zámku internát zem. učiliště.

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Zámek byl postaven Valdštejny v 16. stol. na místě starší tvrze. Mezi lety 1730–37 byl hrabaty z Morzinů barokně přestavěn. Dnes je zde informační středisko, měst. knihovna a kanceláře tech. služeb. První patro je užíváno ke kulturním akcím.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Mariánský sloup vztyčen roku 1744. Současný je od Jana Zemana ze Žernova z r. 1845. Replika původní mariánské plastiky od J. Jůzy z roku 1933, celková rekonstrukce proběhla roku 1991. Na podstavci dedikační deska a symboly Víry, Naděje a Lásky

Morový sloup z roku 1720. Na vrcholu socha Panny Marie a u země obklopen sochami svatých Josefa, Barbory, Jana Nepomuckého, Šebestiána, Víta, Kateřiny, Václava a Floriána.

Základní kámen položen v r.1926. Projektant arch. František Blažek, realizoval arch. Jindřich Malina. Návrh sochařských prací Jan Vávra a Karel Lenhart, zrealizoval sochař Emanuel Malý. V r.1938 výstavba zastavena. Obnova pokračovala až po roce 1989.