Turistické cíle v okolí obce Kbelnice

Na výšině nad městem stála opevněná tvrz, středisko veselské větve Vartemberků až do r. 1438. Po r. 1745 tvrz přestavěna na barokní zámek. V r. 1835 vyhořel a Karlem Paarem upraven empírově. V r. 1950 začala jeho necitlivá adaptace na školu.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Tvrz byla založena pravděpodobně Valdštejny v 15. století, tvrziště zastavěné budovami, sklepení jedné z nich je původní i s gotickým portálem. Terénní hrany v severní a západní části pozemku jsou zřejmě pozůstatky dispozice tvrze.

Hrad pochází zřejmě už z druhé poloviny 12. století, zanikl někdy během století 14. Poškozen lámáním kamene.

Mladší turnovský židovský hřbitov založený kolem roku 1720 s cennými pískovcovými náhrobky. V opraveném hřbitovním domku, který byl postaven v roce 1800, expozice věnovaná židovskému osídlení regionu.

Šestiboká vzpěradlová zvonice vystavěna roku 1650. Důkladně opravena r. 1930. Zvonové patro otevřené, kryté přesahem stříšky. Dochovaný zvon má v plášti zalitý zlatý groš míšeňského markrabství.

Rozložitá dřevěná zvonice z 80. let 19. stol. v severní zdi hřbitova nahradila starobylou zvonici, která stávala východně před hřbitovem a byla patrová. Na jejím místě stojí nyní stoletá lípa.

Osmiboká zděná zvonice s mansardovou střechou nahradila roku 1786 zřejmě starší, snad dřevěnou stavbu téhož účelu. O její existenci svědčí velký zvon, ulitý v Praze roku 1605. Při opravách v 19. století zmenšena zvonová okna. Dominanta areálu kostela a funkčního hřbitova.

Na místě původní gotické zvonice vystavěna nová r. 1655. Dřevěná šestiboká stavba, s otevřeným zvonovým patrem, pozoruhodná svou vzpěradlovou konstrukcí. Zakončena je vysokým šindelovým stanem.