hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Vejvanov
Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.
Prvně zmiň. v pramenech r. 1542 jako tvrz. Od Týřovských z Ensidle ji r. 1619 koupila Markéta Hrobčická z Roupova. R. 1781 ji František Antonín Nostic nechal přestavět na zámek. Od r. 1880 v držení Fürstenberků. Zámek později využíván JZD (zhoršení stavu). V současnosti v soukromém vlastnictví.
Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Hudlice
Hudlická skála je výrazný buližníkový útvar při jihozápadním okraji obce Hudlice. Její vrchol jako bod vynikajícího rozhledu je přístupný po odbočce ze značené turistické stezky z Hudlic do Svaté.
Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v pol. 18. stol. V 19. stol. byl přestavěn na pivovar a kaple sv. Josefa byla zcela zrušena. Zámek je dnes v soukromém vlastnictví.
Hořovickou kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit Bernard Ignác Martinic. Dokončena byla za jeho dcery Terezie Františky a vysvěcena byla v roce 1690 (podle jiných pramenů až 1697). Barokní oltář upraven na počátku 18. století.
Roubená lidová stavba kaple se zvoničkou v Těškově pochází z doby kolem r. 1800. Počátkem 21. století prošla celkovou rekonstrukcí, při níž byla odstraněna omítka na stěnách a r. 2009 byl do ní instalován nový zvon s elektrickým pohonem. Před ní stojí kovový krucifix na kamenném podstavci.
Barokní kaple sv. Anny vybudována v letech 1760-1761 nákladem hraběte Eugena z Vrbna a Bruntálu, majitele hořovického panství, jako dík za uzdravení jeho tří dětí při epidemii moru. Prosby za uzdravení znázorňuje i obraz na hlavním oltáři. Kaple důkladně opravena r. 1900 a poté v letech 1995-1999.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Tmaň
Výklenkovou kapli sv. Blažeje nechal na vrcholu Koukolovy hory postavit r. 1832 Ant. Karel Mudroch, rektor Univerzity Karlovy a tehdejší majitel panství Tmaň. Ve výklenku býval velký obraz sv. biskupa Blažeje. Po zchátrání ve 20. stol. kapli včetně obrazu obnovila obec Tmaň v letech 2009-2010.
Gotická obdélná hřbitovní kaple s trojbokým závěrem, gotickými okny a portálem. V kapli je socha sv. Prokopa z konce 14. století a nástěnné malby J. Scheiwla. Byli zde pohřbíváni karlštejnští děkani, kteří od r. 1671 pobývali na zdejším zámečku.
Augustiniánský klášter s kostelem založil r. 1263 Oldřich Zajíc z Valdeka. Za husitských válek byl vypálen, obnoven r. 1469. V pol. 16. stol. pustý. R. 1676 barokně přestavěn (arch. D. Canevalle). V l. 1830-1886 opraven kostel a obnoven klášter. R. 1950 byl klášter zrušen. R. 1990 vše vráceno řádu.
Budova postavena jako měšťanský dům po r. 1627. R. 1678 získal dům spolu s kostelem Nejsvětější Trojice řád theatinů. Těm patřil do r. 1684. Po nich zde do roku 1950 sídlili františkáni. Budova přestavěna po požáru v r. 1782 Nyní Základní umělecká škola Josefa Slavíka.
Hřebečníky
