Turistické cíle v okolí obce Nové Hrady

Bezvěžový barokní kostel sv. Václava na hřbitově v Rosicích stojí na místě starší renesanční stavby. V současnosti je filiálním kostelem ve farnosti Chrast u Chrudimi. Sobotní bohoslužby se tu konají jen v období letního času.

Kostel založen současně s městem asi koncem 13. stol.. Dostavěn v 1.pol. 14. stol. Po požáru v r. 1461 stavba nového kostela. V roce 1774 opět požár. Až v r.1837 rekonstrukce. Regotizace v letech 1892 - 1899.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Zřejmě románský kostel poprvé zmíněný r. 1349. Několikrát přestavěn, dnešní vzhled barokní z 18. stol. poslední opravy 1999. Neorientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí, hranolovou věží v průčelí, odsazeným plochostropým půlkruhem zakončeným presbytářem. Nástropní malby podle kartonů M. Alše.

Pozdně barokní kostel sv. Vojtěcha. Orientovaná menší stavba. Kostelík umístěn uprostřed vsi. Zařízení kostela novodobé, bezcenné. Na hlavním oltáři vpravo madona s andělíčky u nohou. Madona drží děťátko. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Jednoduchý barokní kostelík o samotě na místě zaniklé vsi Janovice postaven v letech 1741-1746 v sousedství hřbitova. Stavebníkem kníže Štěpán Vilém Kinský. Zchátralá stavba opravena z dotací a brigádníky v letech 2011-2015. Chráněná kulturní památka od r. 1958.

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Pískovcový krucifix z r. 1868 s reliéfem sv. Jiří. Uprostřed přední strany soklu reliéf sv. Jiří. Světec stojí ve zbroji. Vráží kopí do draka u svých nohou. Kristus má hlavu s trnovou korunou. Plastika je datována nápisem na zadní straně soklu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

První zmínka o Vidlaté Seči z roku 1120. Vidlatá Seč byla klášterní vsí kláštera litomyšlského. Kříž pochází z r. 1869. Na kříži reliéf sv. Rodiny, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na zadní straně podstavce nápis.

Klasicistní pískovcový krucifix. Čtvercový pozemek je ohrazen plůtkem. Dřík nese kříž s drobnou sochou Ukřižovaného. Podstavec opatřen reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně vyryt nápis. Kvalitní a hodnotná umělecko-řemeslná práce. Státem chráněná památka od r. 2005.