kostel Panny Marie

Tento výhružný vzhled měl své opodstatnění. Během reconquisty totiž kostely plnily také funkci vojenské základny. Na začátku dvacátého století byl obnoven původní středověký vzhled celé stavby, jak jej můžeme vidět i v současnosti. V prostorách vnitřního dvora a křížové chodby kromě výjimečné architektury uvidíme nálezy z dob Římské říše, nadvlády Maurů a středověku..

Byla postavena na místě, kde stávala maurská mešita. Z archeologických vykopávek vyplynulo, že maurský svatostánek vyrostl v místech, kde předtím stával raně křesťanský vizigótský chrám. Výstavba katedrály začala v roce 1147, kdy Alfons I. Portugalský zbavil Lisabon maurské nadvlády a založil Portugalské království. Původní budova odpovídala klasickému modelu románské katedrály. Z období výstavby se zachovala západní fasáda s obrovskou barevnou rozetou, hlavní portál nebo hlavní loď s valenou klenbou a triforiem. Během 13. a 14. století pak prošla prvními výraznějšími proměnami, když král Dinis I. nechal ke katedrále přistavět gotickou křížovou chodbu, která je dodnes jedním z ikonických prvků katedrály. Jeho syn a následovník trůnu Alfons IV. pak nařídil přestavět hlavní kapli v královský pantheon s chórovým ochozem. Během 17. a 18. století pak probíhaly nejrůznější barokní úpravy, které se dotkly především výzdoby oltářů a hlavní kaple. V roce 1755 postihlo město zemětřesení, které zdevastovalo velkou část města a škody se nevyhnuly ani katedrále. Ta díky němu přišla o hlavní gotickou kapli a královský pantheon. Mohutné požáry, které zemětřesení doprovázely, silně poničily také křížovou chodbu a řadu modliteben. Následovala rozsáhlá rekonstrukce, například hlavní kaple včetně hrobky Alfonse IV. a jeho rodiny. Tím získala katedrála neoklasicistní a rokokovou podobu..