Zříceniny Artemidina chrámu v tureckém Efesu.
© Pavel Vítek 06/2022
Artemidin chrám postavený v iónském řádu, měl obdélný půdorys. Ve střední uzavřené svatyni stála socha bohyně Artemis, bohyně lovu, panenství a krásných mladých dívek. Byla vytvořená ze zlata, stříbra, ebenu a černého kamene, zdobená drahokamy. Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými iónskými sloupy, které cellu obíhaly ve dvou řadách. Celý chrám byl z mramoru. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normou iónského architektonického řádu. Proto byl prohlášen za jeden ze sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, a to jak domácích, tak divokých. Později se její působnost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí. Přesná podoba chrámu není… číst dále
Efez založili kolonisté především z Athén. V Efesu vzniklo první větší město asi v 13. nebo 14. století před n. l. Artemidin chrám v Efesu známý též jako Artemísion byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. Byl jedním z center kultu bohyně lovu Artemis, největším ze starověkých řeckých chrámů a jedním ze sedmi divů světa. V roce 356 př. n. l., v den narození Alexandra Makedonského, byl chrám podpálen žhářem Hérostratem, který tímto své jméno navždy zapsat do historie, když ho přes přísný zákaz zaznamenal historik Theopompos. Po několika letech dobyl Efesos Alexandr Makedonský a rozhodl se chrám obnovit. Přál si, aby dosáhl své původní krásy. Do roku 250 př. n. l. se jeho přání splnilo, a proto mohl být chrám zařazen mezi sedm divů světa, a to jako v pořadí čtvrtý. Alexandr se splnění svého snu však nedožil, obyvatelům Efesu jeho stavba trvala dlouhých 120 let. Roku 262 n. l. byl chrám zničen Góty. Přestože byl ještě jednou… číst dále
|
Přihlášení |
