
Efez, řecky Efesos, turecky Efes, bylo jedním z velkoměst iónského Řecka v Malé Asii, které se nacházelo v Lýdii na pobřeží Egejského moře, dnes několik kilometrů od pobřeží v İzmirské provincii, asi 50 km jižně od İzmiru a 200 km severně od Bodrumu. Ke zříceninám Efesu se lze dostat dnes z přístavu Kusadasi, vzdáleného asi 18 km jihozápadně.
Cella byla obklopena celkem 125 štíhlými, 18 metrů vysokými iónskými sloupy, které cellu obíhaly ve dvou řadách. Celý chrám byl z mramoru. Výzdobu doplňovala také řada reliéfů. Ve své době byl chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normou iónského architektonického řádu. Proto byl prohlášen za jeden ze sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. U Řeků byla Artemis původně ochránkyní zvířat, a to jak domácích, tak divokých. Později se její působnost rozšířila a stala se dárkyní vláhy a rosy a ochránkyní lesů, hájů a polí. Přesná podoba chrámu není známa, ale uvádí se, že měl pravidelný tvar, délku 112 m, šířku 52 m, jeho střechu podpíralo 127 sloupů. V přední části chrámu byly v attice zobrazeny činy bohů a řeckých hrdinů. Sloupy stály ve vzdálenosti 3 m od sebe, každý sloup byl 20 metrů vysoký a tvořilo ho 12 válcovitých bloků složených na sebe. Chrám byl celý postaven z vápence, obložení pak bylo mramorové. Byl jedním z největších v celé antické éře, ani to však nezabránilo jeho chátrání. Jeho zříceniny postupně zmizely a po několik set let se nevědělo, kde chrám původně stál. Až v roce 1863 anglický inženýr Wood zjistil přesnou polohu chrámu..
Artemidin chrám v Efesu známý též jako Artemísion byl vybudován kolem roku 550 př. n. l. Byl jedním z center kultu bohyně lovu Artemis, největším ze starověkých řeckých chrámů a jedním ze sedmi divů světa. V roce 356 př. n. l., v den narození Alexandra Makedonského, byl chrám podpálen žhářem Hérostratem, který tímto své jméno navždy zapsat do historie, když ho přes přísný zákaz zaznamenal historik Theopompos. Po několika letech dobyl Efesos Alexandr Makedonský a rozhodl se chrám obnovit. Přál si, aby dosáhl své původní krásy. Do roku 250 př. n. l. se jeho přání splnilo, a proto mohl být chrám zařazen mezi sedm divů světa, a to jako v pořadí čtvrtý. Alexandr se splnění svého snu však nedožil, obyvatelům Efesu jeho stavba trvala dlouhých 120 let. Roku 262 n. l. byl chrám zničen Góty. Přestože byl ještě jednou obnoven, ztratil ve 4. století po nástupu křesťanství význam. Jeho sporé zbytky objevil roku 1869 Angličan John Turtle Wood..