Zříceniny hradu a zámku. Postaven Melsztynskimi po r. 1347, přestavěn v 15. st. a rozšířen Jordany po r. 1511. R. 1771 obsazen a rozbořen při povstání šlechty, poté rozebírán obyvateli. Dochováno torzo mohutné obytné věže, dalších budov a hradeb.
Hlavní obrázek místa
interiér obytné věže od východu
© Pavel Zany Komárek 5/5/2005

dějiny hradu

Graficke pismenko Zřícenina doposud nezkoumaného hradu stojí na hřebeni nad pravým břehem Dunajce poblíž vsi Charzewice. Tu získal roku 1347 krakovský kastelán a majitel hradu Tarnow Spycimir erbu Leliwa a krátce poté zde začal budovat druhé rodové sídlo nazývané Melsztyn. Jeho potomci, kteří na něm sídlili se po hradu začali zvát Melsztynští a sídlili na něm až do roku 1511, kdy jej Jan Melsztynski prodal Mikuláši Jordanovi ze Zakliczyna. Nový majitel vybudoval nový palác a zesílil opevnění především v jihozápadní části hradu. Po Jordánech hrad krátce drželi Zborowští a poté vice než sto let Tarłlowé. Posledním z nich byl Adam Tarła, po jehož smrti roku 1744 přešel ...
Zany, 3.6. 2005

    historie

    popis hradu
    Hrad zaujal konec úzkého hřebene o délce téměř 100 m orientovaný ve směru severozápad – jihovýchod. Na návrší v severozápadním čele hradu stálo stísněné jádro, jehož plochu téměř celou zaplnil mohutný donjon (obytná věž) o rozměrech 10,5x15 m. Věž byla pětipodlažní, spodní tři podlaží hypoteticky zařazovaná do nejstarší fáze hradu jsou kamenná, 4. a 5. podlaží zařazovaná do přestavby v 15. století jsou cihlové. Spodní část věže sloužila

    Zany, 3.6. 2005
    hrad
    zřícenina
    volně přístupno
    Polsko
    małopolskie