interiér obytné věže od východu
© Pavel Zany Komárek 5/5/2005
Zřícenina doposud nezkoumaného hradu stojí na hřebeni nad pravým břehem Dunajce poblíž vsi Charzewice. Tu získal roku 1347 krakovský kastelán a majitel hradu Tarnow Spycimir erbu Leliwa a krátce poté zde začal budovat druhé rodové sídlo nazývané Melsztyn. Jeho potomci, kteří na něm sídlili se po hradu začali zvát Melsztynští a sídlili na něm až do roku 1511, kdy jej Jan Melsztynski prodal Mikuláši Jordanovi ze Zakliczyna. Nový majitel vybudoval nový palác a zesílil opevnění především v jihozápadní části hradu. Po Jordánech hrad krátce drželi Zborowští a poté vice než sto let Tarłlowé. Posledním z nich byl Adam Tarła, po jehož smrti roku 1744 přešel Melsztyn na jeho bratrance z rodu Lanckoronskich.
Roku 1771 se hradu zmocnili přívrženci barské konfederace sdružující převážně katolickou šlechtu v jejím odporu proti ruské okupaci po prvním dělení Polska. V následných vojenských operacích byl hrad vypálen kozáky, což byl počátek jeho konce. Hrad již nebyl obnoven, okolní obyvatelstvo jej postupně rozebíralo na stavební materiál. Až roku 1879 nechal Karel Lanckoroński železnými kotvami stáhnout torzo obytné věže a snad i provést parkové úpravy areálu.
popis hradupodlaží zařazovaná do přestavby v 15. století jsou cihlové. Spodní část věže sloužila především skladovacím a obranným účelům, obytné bylo snad až třetí podlaží. Nejvýstavnější prostory se však nacházely v podlaží čtvrtém, které bylo vybaveno velkými obdélnými okny s kamenným křížem a prevétem v jihozápadní stěně. Z věže se dochovala čelní zeď a torza na ní navazujících bočních zdí. Věž v těsné blízkosti obíhal pravidelný lichoběžník hradeb. Východně od jádra se nacházelo předhradí, v němž jsou dnes zbytky dalších obytných objektů – dlouhá zeď se zbytky velkých okenních otvorů by snad mohla být pozůstatkem paláce Mikuláše Jordana. V jejím sousedství jsou zbytky vyzděné cisterny a někde v těch místech stávala i dosud nelokalizovaná hradní kaple. Na východním a jižním konci předhradí stojí zbytky zdí opatřených mohutnými skarpy a opěrnými pilíři především v místě dalšího obytného objektu již zámeckého charakteru vysunutého do svahu na východním nároží. Tato část zástavby pochází ze 16. století, kdy zde vzniklo nádvoří obehnané ze tří stran patrovými obytnými křídly s arkádovou chodbou.
|
Přihlášení |
