Proč právě žula? Co o ní stezka vypráví?

Žula, nebo také granit, je hlubinná vyvřelá hornina, kterou si již od dávných dob lidé cenili pro její odolnost. Budovy, mosty, kolejiště i cesty, na jejichž vzniku má tento kámen podíl odolávají nejen mechanické námaze, ale i neúprosnému zubu času.

Zásoba této tvrdé suroviny u Skutče nemohla zůstat nepovšimnuta. Od 19.století tu vznikla řada lomů, ze kterých putovaly, a dodnes putují, kameny do různých koutů republiky. Těžba kamene zaměstnala v dobách svého rozkvětu nejednoho obyvatele Skutče, avšak historické okolnosti ve 20.století zdejší těžbu téměř zastavily. Příležitosti se chopila příroda, a tak dnes můžeme pozorovat, jak si bere kdysi rušná pracoviště zpět do své moci.

Autor: © Jana Macháčková

Poselství naučné stezky

Naučná stezka začíná na parkovišti u skutečského koupaliště první informační cedulí. Cedule je jednou ze sedmi němých oboustranných průvodkyň, které na stezce čekají na zvídavé návštěvníky. Všechny mají stejný úkol. Předávají hostům poselství o tom, jak se to s krajinou žuly vlastně mělo a má.

Prozradí vám, že není žula jako žula. Dozvíte se, jak se kámen těží a zpracovává, i to, jak daleko může obyčejná žulová kostka putovat, než se stane součástí mozaiky tvořící cestu nebo třeba zeď. Prostor je věnován samozřejmě také historii, ale nudného výčtu letopočtů se opravdu obávat nemusíte. Tabule se snaží zprostředkovat obraz staletí těžby kamene skrze historické snímky. Ty zachycují především dobovou techniku a dovolují návštěvníkovy nahlížet na těžbu a zpracování kamene od jeho lámání, odstřelu a transportu až po zpracování do podoby žulových kostek. Z doprovodných textů se můžete dozvědět, kolik kostek byl jeden dělník schopen vyrobit za den, jak dlouho trvalo v prvopočátcích těžby vyhloubit vrt k odstřelu i kolik mohl dělník v lomu dostat za svou nelehkou práci zaplaceno.

Stezka vede přírodou, a tak je na tabulích pamatováno i na ni. Současné zatopené lomy a zarůstající haldy jsou plné života, o kterém si můžete nejen přečíst. Pro bystré pozorovatele, jistě nebude těžké přinejmenším některé organismy z plochých desek nalézt i podél cest.

Autor: © Jana Macháčková

Křížem krážem žulovými lesy

Od koupaliště vede stezka souběžně se žlutou turistickou trasou. Před výšlapem dává návštěvníkům možnost se na celé putování připravit krátkou rozcvičkou na novém lesním sportovišti, od kterého mírně stoupá k rozcestníku Kozí hrádek. Odtud pokračuje cesta po zeleně značené turistické trase k druhé informační tabuli, kterou střeží opracované žulové bloky. Na této zastávce naleznete také malý žulový sloupek s QR kódem. Není na stezce jediný. Pomocí mobilního telefonu nebo tabletu se jejich prostřednictvím můžete nechat odkázat na krátká doprovodná videa a dozvědět se informace, které se již na tabule nevešly.

Cesta vede lesem k Macháčkovu lomu, u kterého se vyplatí zastavit. Samotný zatopený lom vypadá ve stínu stromů tajemně až zlověstně, ale v jeho blízkosti stojí jiná zajímavost. U cesty se do výšky tyčí beranová štípačka na výrobu žulových kostek. Kus cesty dál od ní se otevírá výhled na nebe a spolu s ním také na kamenný val, ze kterým se stezka stáčí doprava ke stejnojmennému rozcestníku. Zde u informačního panelu stojí dřevěný přístřešek, ve kterém můžete posvačit a dát odpočinout nohám. Ty naučná trasa vede od tohoto zastavení po žluté, které se drží až do doby, než se stočí zpět k rozcestníku Kozí hrádek.

Cesta přechází v trochu náročnější lesní terén a provází návštěvníky kolem pozůstatku polní drážky se dvěma vozíky konstruovanými speciálně na přepravu kamení a zatopeného lomu Zvěřinov. Tento lom je největší zatopenou plochou v oblasti a jeho hloubka dosahuje přibližně 30 m. Nedaleko můžete z vyhlídky nahlédnout ještě na lom Kaňov, než pěšina zamíří podél Modráčkova lomu k občerstvení Na Louce. Od něho je to co by kamenem dohodil k jednomu z nejkrásnějších zastavení celé stezky, kterým je Novákovo jezírko.

Stejně jako jiné vodní plochy, i tato vznikla na místě bývalého lomu. Novákovo jezírko dostalo jméno podle hudebního skladatele Vítězslava Nováka, jenž sem chodíval plavat. Stále zavodněné jezírko vypadá v krajině opravdu malebně. Na stromy o úroveň nad ním už však tak hezký pohled není. Svádějí tvrdý boj o přežití s kůrovcem. Ani tohoto malého nenasytného tvora informační tabule neopomíjí. Je sice malý, ale jeho činnosti si v lese nelze nevšimnout.

Od jezírka je to už jen kousek do cíle. U rozcestníku Kozí hrádek stačí odbočit doprava a podél hřiště dojít rovně až k rozcestníku Pod Fimberkem. Zde se nabízí dvě možnosti, kam dál. Zelená stezka vede do Skutče až k městskému muzeu. Žlutá stezka míří nejkratší cestou zpět k parkovišti u koupaliště.

Autor: © Jana Macháčková

Výlet s dětmi? A co cyklisté?

Stezka není dlouhá, a přestože není právě rovinná, zvládne ji i menší dítě. S koly, odstrkovadly a kočárky se tu ovšem nepočítá. Cesty nejsou zpevněné a ani jinak upravené pro jakákoliv kolečka či kola. Pro jejich zdolání tedy vsaďte raději na pevnou a pohodlnou výletní obuv. Nezapomeňte ani na nějaké to drobné občerstvení. Vezměte s sebou třeba něco sladkého na rychlé doplnění sil, zejména pro malé návštěvníky.

Kam v okolí?

Za návštěvu zcela jistě stojí muzeum ve Skutči. Vedle expozice, která tematicky doprovází Žulovou stezku, se zde ukrývá také expozice věnovaná obuvnictví. Prohlédnout si v ní můžete obuvnickou dílnu, největší ručně šitou polobotku v České republice nebo se dozvědět, co je to trdlo, a proč měl být obuvník také dobrý řezbář.

Pod střechou muzea sídlí také infocentrum. K zakoupení se zde nabízí pohlednice, turistické známky a další suvenýry. Můžete se tu také nechat inspirovat pro další výlety. V nedalekém okolí Skutče (do 10
km) se nachází přírodní rezervace Anenské údolí s geologickou expozicí, hrad Rychmburk a hrad Košumberk, takže o další výletní cíle není nouze.

Použité zdroje: