Pěší túra polskou částí Krkonoš v okolí Szklarské Poręby
13. srpen 2025 | Dana Kaiserová 8.3 min | Cestování
Vydáte-li se ze Szklarské Poręby po žluté turistické trase, budete stoupat výš a výš do hor. Trasa je pro zdatnější turisty, jelikož její velká část vede do kopce a některé části trasy jsou plné kamenů. Odměnou však jsou dechberoucí výhledy. Cesta vede přes chatu Pod Labským štítem, následně Mokrou cestou kolem Svinských kamenů dojdete k chatě Szrenica a odtud již klesáte zpět přes vodopád Kamieńczyka až do Szklarské Poręby.
Chata Pod Labským štítem (Pod Łabskim Szczytem)
První zastávka, kterou stojí za to nevynechat, je horská bouda s názvem Pod Labským štítem. Před chatou je několik laviček, na nichž si můžete po náročné cestě odpočinout. Při relaxování si užijete nádherný výhled do okolí. K vidění jsou ostatní kopce, Szrenica a vidíte i do Szklarské Poręby či na nedaleký pískovcový lom. Jistě pocítíte, že je zde chladněji než v údolí. Chata nabízí drobné občerstvení i hlavní jídla. Počítat však musíte s tučnou vysokohorskou přirážkou. Myslete také na to, že chata je v placené zóně NP. Na rozcestí pod chatou stojí zaměstnanec NP, který vybírá vstupné. Doporučujeme mít s sebou polské zloté.
První přístřešek byl v těchto místech postaven již za dob třicetileté války v letech 1618-1648 a poskytoval úkryt cestovatelům. Sloužil také jako úkryt před epidemiemi. Jeho nejstarší kresba se zachovala z roku 1780. Nesla jméno Eliasch Baude a Jesaiasch Baude podle majitelů a později Slezská bouda. Od roku 1787 se název ustálil na Stará Slezská bouda. Do roku 1848 patřila rodině Hallmannů a od roku 1888 Erlebachům, když v tom roce byla přistavěna veranda. V roce 1901 boudu převzal Franz Maiwald a povýšil ji na hostinec. Od roku 1909 byl do boudy zaveden telefon a v roce 1912 byl dobudován nový vodovod. Rok 1915 byl pro boudu velmi smutný, jelikož zcela vyhořela. Poté byla znovu postavena a od roku 1925 v ní byla zavedena elektřina. V roce 1938 byla postavena vedlejší ubytovací budova. Po 2. světové válce objekt převzal Polský Krkonošský národní park a v roce 1966 měl 70 ubytovacích míst. Dodnes je možné se zde ubytovat.
Mokrá cesta (Mokra droga)
Hned nad chatou začíná tzv. Mokrá cesta. Je jednou z nejkrásnějších stezek ve vyšších polohách Krkonoš. Vede od Chaty Pod Łabskim Szczytem až do Mokré Przełęcze. Prochází přes mokřady, rašeliniště, bažinatými horskými loukami a klečí. Kromě toho zde pramení několik horských potoků. Nejznámější je Szrenický Potok, který pramení v Szrenických Mokradech - nad Szrenickým Kociółem. Je to nejdelší, téměř 5kilometrový přítok řeky Szklarka, proslulý svým vodopádem. Nemějte obavy, projít se tu dá suchou nohou. Cesta je opatřena dřevěnými chodníky. Chůze po této okouzlující stezce je zajímavou alternativou k červené Hlavní sudetské stezce, která vede podél vrcholu Slezského hřebene.
Hřeben, po němž stezka vede, zaručuje nezapomenutelné výhledy na Szrenicu, Łabski Szczyt, Borówczane Skały nebo samotnou Jelenohorskou kotlinu. Samotná stezka patří k těm jednodušším a méně náročným a díky dřevěným plošinám se po ní chodí docela pohodlně. Kouzlo tomuto místu dodává unikátní vegetace, kterou v nižších polohách nenajdeme.
Toto místo je mimořádné i z jiného důvodu. Nachází se zde přirozený ptačí průchod, kterým ptáci během své každoroční migrace překračují Krkonoše. Denně tudy může proletět téměř 20 tisíc ptáků. Většinou se jedná o malé pěvce, kteří létají několik metrů nad zemí. Zmíněná koncentrace ptáků vyplývá ze specifik místního terénu – východně od průsmyku se šířkově táhne vysoký hlavní hřeben Krkonoš v délce asi 7 kilometrů. Ptáci letící jihozápadním směrem narazí na hřeben a stáčí se k průsmyku pod Szrenicí, jehož prohlubeň leží ve standardním směru jejich migrace.
Tvarožník (Twarożnik)
Tvarožník je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Pokud míříte na Szrenici, mírně si zajdete (zhruba 1 km). Nachází se severovýchodně od Vosecké boudy, v nadmořské výšce 1320 m. Jedná se o seskupení žulových balvanů "tvarůžkovitého" tvaru ležících na hraničním hřbetu. Název Tvarožník získal, jak již bylo naznačeno, podle svého tvaru, který vypadá jako "bochník" tvarohu, ale mimo jiné tento název připomíná i výrobu pověstných krkonošských sýrů. Pozornost pravděpodobně nejvíce upoutá plochý ukloněný balvan, který leží na vrcholu skalního útvaru. Z Tvarožníku jsou pěkné rozhledy do Polska.
Svinské kameny (Trzy Świnki)
Další zastávkou po cestě z Mokré cesty směrem k Chatě Szrenica jsou tzv. Svinské kameny, což je skupina skalních útvarů na začátku Cesty česko-polského přátelství. Výška skal dosahuje až 8 metrů. Jsou z žuly s velkými viditelnými krystaly krémově zbarveného živce. Žula je hustě protkána žilkami aplitu, které jsou místy rozlámány do pravidelných šachovnicových kostek. Skalní útvary pocházejí pravděpodobně z období pleistocénu a jejich konečný tvar byl dán procesy zvětrávání žuly. Tyto procesy probíhaly v několika fázích a závisely na mnoha faktorech, včetně místních klimatických podmínek či přítomnosti vegetace.
Stejně jako k jiným krkonošským skalním útvarům se i ke vzniku Svinských kamenů váže legenda. Ta vypráví o Krakonošovi, který se kdysi nechal najmout jako pomocník na pasení prasat. Když však nastal čas výplaty, chamtivý sedlák mu odmítl zaplatit a tři prasata schoval, aby ho obvinil, že je při pastvě ztratil a nemusel tak Krakonošovi zaplatit. Ten však prohlédl nepoctivé úmysly sedláka a přivedl ho na místo, kam předtím zvířata ukryl. Pak tři prasata nafoukl tak, že praskla, a nakonec je proměnil v kameny.
Hora Szrenica s chatou
Szrenica se svým špičatým vrcholem odstávajícím z hraničního hřbetu tvoří jednu z dominant západní části Krkonoš. Žulová skladba hory se navenek projevuje sutěmi balvanů i množstvím skalních útvarů. Na vrcholu stojí od roku 1922 chata Szrenica, pod vrcholem na severním svahu se nachází horní stanice sedačkové lanovky, která slouží také jako lyžařský vlek pro jeden z největších areálů sjezdového lyžování na polské straně Krkonoš. Chata v současnosti funguje jako hostel a restaurace. Je přístupná jak v létě, tak i v zimě, kdy ji hojně využívají běžkaři. Před chatou je vyhlídková plošina, odkud je vidět do polské části Krkonoš, ale i do polských měst. Na druhé straně můžete vidět až na Ještěd, Kozákov či Bezděz.
Hala Szrenicka
Další zastávkou, tentokrát již z kopce dolů, jdete-li do Szklarské Poręby, je tzv. Hala Szrenicka. Původní boudu jako Novou slezskou boudu postavili v roce 1787 na částečně rašelinné horské louce, která byla do té doby využívaná k pastvě ovcí. Ve své době byla bouda nejvýše položenou na slezské straně Krkonoš. První hospodáři z rodu Krausů, Adolfů a Hollmannů v okolí boudy pásli dobytek a sušili seno. To samo o sobě k obživě nestačilo, a tak proměnili velkou světnici s kachlovými kamny v hostinskou místnost a půdu se senem v noclehárnu.
Kapacita boudy po několika letech fungování byla nedostatečná, tak nechal Gustav Adolf v roce 1895 postavit vedle stávající boudy nový třípodlažní objekt. V něm příchozí turisté našli ve druhém a třetím patře ubytování ve 22 pokojích, první patro sloužilo jako restaurace. Gustav Adolf se nechal inspirovat vyhořelou Petrovou boudou na české straně Krkonoš.
Začátkem 20. století s rozvojem turistiky prošla bouda značnou přestavbou. Podle architektů bratří Albertových z Jelení Góry se proměnila, na svoji dobu, v luxusní hotel. V letech 1891 až 1936 byla chata využívána jako meteorologická stanice. Později ji nahradila výše položená meteorologická stanice na hoře Szrenica. Po druhé světové válce (v roce 1947) objekt zabrali pohraničníci a využívali ho jako strážnici. Od roku 1950 boudu provozuje polský svaz turistů.
Roku 1975 horní patra boudy včetně střechy shořela. Vyvstala otázka, zda boudu obnovit nebo její torzo zbourat. Naštěstí bylo rozhodnuto pustit na spáleniště stavbaře, kteří do prvního sněhu dostavěli hrubou stavbu včetně střechy a přes zimní měsíce dokončili interiéry. Na jaře roku 1976 tak byla bouda opět v provozu a mohla přijmout první turisty. Dnes Hala Szrenicka nabízí 110 lůžek. Chata se svojí kapacitou řadí k největším ubytovacím zařízením v Krkonoších.
Vodopád Kamieńczyka
Poslední zastávkou trasy je vodopád Kamenička. Jedná se o nejvyšší vodopád v polské části Krkonoš. Skládá se z trojstupňové kaskády o celkové výšce 27 metrů a padá do nádherné soutěsky Kamieńczyka, dlouhé asi 100 metrů. Její kolmé skalní stěny dosahují výšky více jak 25 metrů. Šířka v některých místech nepřesahuje 4 metry. U vodopádu je turistická chata Kamieńczyk a Szałas Sielanka. Na vodopád se můžete podívat z vrchu přes mříž, anebo dojít dolů pod vodopád do soutěsky. Přístup pod vodopád je zpoplatněn, pro vaši bezpečnost dostanete helmu.
Použité zdroje:
- https://karkonoszego.pl/artykul/mokra-sciezka--sucha-n1022184#google_vignette
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Pod_%C5%81abskim_Szczytem
- https://www.kudyznudy.cz/aktivity/skalni-utvar-tvaroznik-v-krkonosich
- https://www.turistika.cz/mista/hala-szrenicka-nova-slezska-bouda/detail
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Szrenica
Galerie
