Mosty v Budapešti, které spojily dvě historická města

Széchenyiho řetězový most

Maďarsky Széchenyi lánchíd postavený v roce 1849 byl prvním mostem, který spojoval tehdy samostatná města - Budu a Pešť. Most se tak brzy stal symbolem maďarské národní jednoty. V době, kdy byl postaven, byla Maďarská říše součástí Habsburské monarchie,  most tak symbolizoval spojení Budína a Pešti, které byly dříve oddělené. Tento symbolický význam mostu zůstává dodnes. Na budínské straně navazuje na most Budínský tunel pod Hradním vrchem s nádherným vstupním portálem. Stavbu mostu inicioval hrabě István Széchenyi, po němž je most také pojmenován. Hrabě se v Maďarsku proslavil hlavně tím, že sem přivezl první parní stroj a založil Maďarskou akademii věd. Most byl vyprojektován britskými inženýry - Williamem a Adamem Clarkovými. Do značné míry výstavbu financoval řecký kupec Georgios Sinas, který měl ve městě finanční a pozemkové zájmy a jehož jméno je vepsáno na jihozápadní budínské straně mostu.

Přestože se most nazývá řetězový, ve skutečnosti jde o klasický visutý most. Své jméno získal díky řetězům, které byly použity jako nosné prvky mostu. Bezesporu ho můžeme zařadit k nejkrásnějším mostům v Evropě. Dlouhý je téměř 400 metrů a mezi dvěma přes 88 metrů vysokými pilíři má jeho rozpětí 202 metrů, čímž byl svého času dokonce jedním z největších mostů na světě. Části mohutných ocelových řetězů, vážicích přes 5 000 tun, jsou připevněny k velkým kamenným branám, jež vytvářejí nejvýraznější mostní prvek. Na mostě je dvouproudová vozovka a po stranách chodník pro pěší.

Socha lva Autor: © Dana Kaiserová 11/2023

Most působí velmi majestátně a zdobně. Na vjezdních pilířích se nachází pískovcové sochy lvů zhotovené sochařem Jánosem Marschalkó. Na most byly instalovány v roce 1852. Tyto sochy představují mytologické postavy symbolizující sílu, mír a bohatství. Traduje se, že tito lvi nemají jazyky, avšak pravdou je, že tyto jazyky pouze nejsou vidět zespoda z pohledu pozorovatele stojícího na mostě, protože jsou ukryty uvnitř otevřených lvích tlam. 

Litinová konstrukce mostu byla rekonstruována a zpevněna v roce 1914. Za druhé světové války byl most 18. ledna 1945 vyhozen do povětří ustupujícími Němci při obléhání Budapešti, zbyly jen věže. Nově byl přestavěn a znovu otevřen v roce 1949. V průběhu své existence prošel most ještě několika rekonstrukcemi a renovacemi, aby zůstal v bezpečném a provozuschopném stavu. Významná rekonstrukce probíhala od roku 2021 do 2023, kdy byl most uzavřen. Vedení města se následně shodlo, že na most budou mít zákaz vjezdu osobní automobily. Jedinou výjimkou jsou taxi a autobusy městské hromadné dopravy. Samotná rekonstrukce Řetězového mostu vyšla na 26,7 miliardy HUF, což odpovídá 1,7 miliardy Kč.

Széchenyiho řetězový most Autor: © Dana Kaiserová 11/2023

Most je turistickým lákadlem také proto, že je odsud krásný výhled na Budínský hrad, ke kterému směřuje. V noci bývá působivě osvětlen. Jakmile most přejdete, tak se ocitnete hned pár kroků od lanovky Budavári Sikló, která vás vyveze nahoru na Budínský hrad, mimochodem platí zde jízdenka na klasické MHD. Na budínské straně mostu na malém náměstí pak nalezneme oválnou sochu, což je takzvaný maďarský nultý kilometrovník. Od něj se měří veškeré silniční vzdálenosti v Maďarsku. 

Pro svůj vzhled je most oblíben filmaři a hudebníky. Objevil se v některých filmech i videoklipech. Maďaři jsou na něj patřičně a právem pyšní. Od roku 2012 je Széchenyi lánchíd vyobrazen na  maďarské minci v hodnotě 200 forintů.

Markétin most

Margit híd je 637,5 metrů dlouhý a 25 metrů široký most, který byl stavěn v letech 1872-1876. Jedná se tedy o druhý nejstarší most v Budapešti, který spojuje budínskou a pešťskou stranu. Most projektoval francouzský architekt Ernest Gouin a postavila jej rovněž francouzská společnost.

Markétin most s parlamentem Autor: © Dana Kaiserová 11/2023

Most spojuje nejen oba břehy Dunaje, ale také i Margaretin ostrov, který jej dělí na dvě části, most je tedy lomený. Původně měl být rovný s malou odbočkou směrem k ostrovu, ta však nemohla být postavena vzhledem k nedostatku financí, a tak byla trasa mostu změněna do své současné podoby. Ani on se nevyhnul řádění německého vojska koncem 2. světové války, v roce 1944 byly zničeny dva pilíře a most se zřítil do Dunaje. Jako jeho náhrada sloužil dočasný Manci híd, umístěný severně přes obě ramena Dunaje přes Markétin ostrov. Most je nyní žlutý a můžete se z něj kochat krásným výhledem na budovu parlamentu.

V letech 2009–2011 proběhla velká rekonstrukce mostu s úplným vyloučením silniční dopravy, částečně byl zachován tramvajový a pěší provoz. V současné době je vjezd vozidlům na most povolen.

Alžbětin most

Je pojmenován po Alžbětě Bavorské, zvané Sissi, choti císaře Františka Josefa I. Vybudován byl již roku 1903, avšak stejně jako ostatní mosty v Budapešti byl i on odstřelen wehrmachtem ustupujícím před blížící se ruskou armádou na konci druhé světové války. Jeho původní vzhled tedy nebyl zachován a dnešní podoba je výsledkem obnovy z roku 1964. Důvodem je, že rekonstrukce původně značně zdobeného a okázalého mostu by byla příliš nákladná, a tak bylo přistoupeno k úspornější jednoduše řešené variantě.

Alžbětin most v noci Autor: © Dana Kaiserová 11/2023

Technicky se jedná o kabelový most dlouhý 380 metrů. Na šířku pak most měří téměř 28 metrů. V současnosti slouží výhradně pěším a automobilové dopravě, a to ve třech pruzích v obou směrech. V minulosti po něm jezdili i tramvaje a pruhy v obou směrech byly jen dva. Vzhledem k nárůstu motorizace v posledních letech, se ukázala prudká devadesátistupňová zatáčka z Budínské strany jako velký problém, docházelo tu k mnoha smrtelným nehodám. Od roku 2004 proto v jednom směru, z bývalého Budína, byla povolená rychlost snížena na 40 km/h. V noci je most barevně nasvícen a zaujme již z dálky.

Most Svobody

Szabadság híd je překrásný ocelový most ve stylu Eiffelovy věže v Paříži. Dříve nesl jméno císaře Františka Josefa I., který se také osobně účastnil jeho slavnostního otevření na konci 19. století. Stejně jako ostatní budapešťské mosty byl i tento na konci druhé světové války odstřelen ustupující německou armádou. Opraven byl hned rok po konci války, a to jako první ze všech. Jako jediný si též zachoval svou původní podobu. Na jednom jeho konci nalezneme proslulou Velkou tržnici, na tom opačném pak úpatí vrchu Gellért a věhlasné lázně Gellért.

Délka mostu přesahuje 333 metrů a široký je více než 20 metrů. Most je ozdoben erby a na vrcholcích čtyř majestátních pilířů mostu sedí mytická ptačí stvoření turulové. Zajímavostí pak je, že pod tímto mostem nalezneme nejhlubší místo Dunaje v rámci města Budapešť.

Použité zdroje: