Zámecký park v Duchcově s domem zahradníka

Duchcovský zámek je mimo jiné známý i díky unikátní fresce od Václava Vavřince Reinera, jednoho z nejvýznamnějších umělců českého baroka. Jeho oblibu si získal právě Duchcov, kde získal jednu z největších zakázek své kariéry. Šlo o vymalování zámeckého hlavního sálu portréty příslušníků rodu Valdštejnů. Tím ale mistrovo působení v zámku nekončilo. V prostoru zámecké zahrady kdysi stával špitál, jehož zdi dlouho zůstávaly holé. V roce 1728 však správci zámku oslovili právě slavného Reinera a ten se svého úkolu zhostil nadmíru zodpovědně. Zdejší strop vyzdobil mimořádně zdařilou freskou Nejsvětější Trojice.

Braunova socha u pavilonu Autor: © Dana Kaiserová 3/2024

Až do roku 1959 lákala freska návštěvníky, a to i poté, co špitál přestal sloužit svému původnímu účelu. Potom však komunistický režim kvůli těžebním plánům rozhodl o zbourání již „nepotřebné“ budovy špitálu. S ní měl pochopitelně jít k zemi i slavný zdobený strop. Naštěstí však tomuto krutému a bezohlednému osudu unikl. Zásluhou památkářů a nadšenců se podařilo prosadit naprosto unikátní řešení. Restaurátoři celou fresku opatrně sňali a přemístili do nově vybudované budovy, která byla postavena právě za tímto účelem. Přemístit fresku o rozměrech 270 čtverečních metrů představovalo extrémně náročný úkol. Sejmutí se sice zdařilo, nicméně k okamžitému transportu na nové místo nedošlo a freska zůstala následující čtvrtstoletí odpočívat ve čtyřech provizorních dřevěných bednách. Celkem 549 různě velkých kusů odborníci chemicky zakonzervovali a až do roku 1980 na ně nikdo nesáhl. O to větší pak bylo jejich překvapení, když posléze zapečetěné nádoby otevřeli a ke své velké radosti shledali, že vzácná freska zůstala nepoškozena. Následné umístění na strop zahradního pavilonu prý představovalo skládání puzzle. Jak výsledek dopadl, se můžete přijít přesvědčit na vlastní oči i vy.

Bohužel podmínky, ve kterých se dnes freska nachází, jsou nevyhovující a stovky let stará památka čelí rychlé zkáze. V pavilonu totiž chybí optimální vzduchotechnika a nepříznivé povětrnostní podmínky, zejména vlhkost, mají na kvalitu vyobrazení negativní vliv. Na fresce totiž snadno kondenzuje vodní pára a ta malbu postupně smývá. Ve chvíli, kdy dojde ke stabilizaci prostředí, bude možné vzácné dílo ještě restaurovat a zachránit tak jeho odkaz pro budoucí generace. Zatím se ale veškeré práce zadrhly na nedostatku finančních prostředků pro pořízení vhodné vzduchotechniky. Podle kastelána s sebou odvětrávací zařízení přinese mimo jiné i nepříjemný hluk rušící návštěvníky, nehledě na množství nevzhledných rour.

Sfingový rybník

Nedaleko zahradního domku za zámeckou zdí najdete rybník zvaný Sfingový. Pochází z počátku 18. století, má tvar elipsy a uprostřed je kruhový ostrůvek. Po stranách ostrůvku jsou dvě pískovcové sochy, sfingy od známého sochaře M. B Brauna. Sochy znázorňují mýtické bytosti s tělem lvice, hrudí, krkem a hlavou ženy. Další kamennou výzdobou rybníka je socha delfína s chrličem vody, vytvořená ve 30. letech 18. století. Obě barokní sochy se sochou delfína byly původně umístěny jako výzdoba francouzské zahrady u zámku. Nad hladinu rybníka byly umístěny v průběhu 19. století.

Sfingový rybník Autor: © Dana Kaiserová 3/2024

Na březích rybníka rostou mohutné stromy, které v letních horkých dnech vytváří stinné místo vhodné pro odpočinek. V okolí rybníka jsou také lavičky, které lákají k posezení. Na podzim zase okolí rybníka hraje všemi barvami. Rybník obývá několik kachen, které čekají, jestli od turistů dostanou nějakou dobrotu.