Za nejstarší historií přemyslovských Čech na Levý Hradec

Z pražského Suchdola vychází silnice II/240 nad levým břehem Vltavy do Kralup. Asi 4 km od hranice hlavního města leží obec Velké Přílepy a na odbočce k východu menší obec Úholičky, jejíž zástavba se soustřeďuje do údolí Podmoráňského potoka, který tudy klesá do Vltavy. V Úholičkách právě v ulici K Podmoráni najdeme parkoviště zvané Obří houpačka (50.1629300N, 14.3382600E). Právě to bude východištěm tohoto výletu.

Od parkoviště vyjdeme ulicí U Splavu vzhůru po zelené značce. Zanedlouho se po pravé straně objeví hezký odpočinkový altán s hřištěm a kousek za ním turistický rozcestník Švestkovna-altán. Zelená se tu lomí vlevo a přidá se k ní trasa naučné stezky zvané Rozhlédni se člověče. Pokračujeme po zelené asi 700 m a přijdeme na rozcestí, z něhož odbočuje vlevo polní cesta. Na ni zamíří větev naučné stezky, po níž přejdeme nevýrazný vrchol Stříbrník (311 m n. m.). Poté zbystříme, abychom nepřehlédli krátkou odbočku vlevo na skalní vyhlídku Stříbrník (50.1682622N, 14.3511817E), z níž se otevírá hezký výhled do údolí Vltavy. Vrátíme se na základní trasu naučné stezky a budeme prudce sestupovat do údolí, kde setkáme se zelenou. Podejdeme železniční trať a za ní najdeme rozcestník Úholičky-žst. Zelená tu končí a my se vydáme vpravo proti toku řeky cestou, po níž vede jen cyklotrasa, protože někdejší žluté značení bylo zrušeno. Vpravo nad námi je železniční zastávka Úholičky a vlevo vidíme přístaviště přívozu, který spojuje Úholičky s protější obcí Husinec-Řež. Ten je však v provozu jen o víkendech v období od poloviny dubna do poloviny října.

Jdeme pohodlnou cestou podél trati. Při pohledu vpravo si všimneme výrazného vrcholu, který vystupuje z hřebenu nad řekou. Jmenuje se Řivnáč a podíváme se tam v druhé části výletu. Po břehu řeky dojdeme k železničnímu přejezdu, za nímž najdeme rozcestník Roztoky-Žalov, žst. Je tu skutečně železniční zastávka toho jména a začíná tu žlutá značka, po níž se pustíme vzhůru. Asi po kilometru přijdeme na křižovatku čtyř ulic, vlevo vidíme křížek, zvaný podle ulice Na Pískách, a vedle autobusovou zastávku a turistický rozcestník Levý Hradec. U něj se dáme vlevo Levohradeckou ulicí po odbočce zelené značky. Po 300 m přijdeme na Levohradecké náměstí, kde ulice končí a tvoří smyčku. Uprostřed stojí strom republiky a pomník obětem 1. světové války. Před námi je vstupní branka na hřbitov, na němž stojí starobylý kostel sv. Klimenta (též Klementa). Tady je skutečný Levý Hradec. Vlevo i vpravo od náměstí je plocha, kde se nacházelo přemyslovské hradiště.

Hradiště Levý Hradec bylo prvním centrem přemyslovského státu a sídlem knížete Bořivoje I. Založeno bylo v polovině 9. století a tvoří ho dvě samostatně opevněné části - akropole v okolí kostela sv. Klimenta a předhradí položené jihozápadně za roklí "Ve Vikouši". Místo však bylo osídleno již v mladší době kamenné a později v mladší době bronzové. Slovanské neopevněné sídlo vzniklo asi v 7.-8. století a v 9. století bylo proměněno na opevněné hradiště a sídlo prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje. Levý Hradec je považován také za kolébku křesťanství v našich krajích, protože zde byl za knížete Bořivoje vybudován první kostel v Čechách, již tenkrát zasvěcený svatému Klimentovi. Zároveň je doloženo, že právě zde proběhla volba Slavníkovce Vojtěcha za druhého pražského biskupa. Přemyslovský svatostánek však nemá s dnešní podobou kostela mnoho společného. Byl nejspíš dřevěný a až někdy v 11. století jej nahradila kamenná rotunda, jejíž základy byly objeveny pod podlahou dnes stojícího kostela. Koncem 13. století byl přistavěn raně gotický presbytář. Rotunda byla roku 1684 zbořena a ke gotickému presbytáři přistavěna obdélná loď. Kostel byl opravován v letech 1781 a 1940 a v této podobě ho dnes vidíme. Prohlídka Levého Hradce s průvodcem je možná od května do září o sobotách a nedělích od 10 do 18 hodin mimo sobotu, kdy se koná od 14 do 15 hodin pravidelná mše.

Na hřbitově můžeme najít hroby některých známých osobností jako byl věhlasný pediatr prof. MUDr. Josef Švejcar (1897-1997) nebo humorista a satirik Miloslav Šimek (1940-2004), který působil ve dvojici s Jiřím Grossmannem v divadle Semafor a po jeho smrti v nově založeném divadle Jiřího Grossmanna ve dvojici s Luďkem Sobotou, Jiřím Krampolem a nakonec se Zuzanou Bubílkovou.

Hradiště Levý Hradec s kostelem se nyní nachází v původně samostatné obci Žalov. Ta však v současnosti již splynula s městem Roztoky tak dokonale, že její původní samostatný název je zachován jen v pojmenování katastrálního území.

Po návštěvě kostela a hřbitova si zajdeme ještě podle východní strany hřbitova loukou na hranu údolí s krásnou vyhlídkou na údolí Vltavy a protější obec Klecany. Pak se vrátíme k rozcestníku Levý Hradec. Od něj se vydáme po žluté značce, která vede společně se zelenou ulicí Komenského, U Hřiště a Sportovní, kde opustí zástavbu. Otevřeným terénem dojdeme po kilometru k rozcestníku Řivnáč-hradiště. U něj odbočíme vpravo po zelené odbočce, která je dlouhá jen asi 200 m a vede na vyhlídku na místě někdejšího pravěkého hradiště a vrcholu Řivnáč (292 m n. m.). Přicházíme do dalšího místa s pravěkým osídlením podobně jako na sousedním Levém Hradci (50.1660864N,14.3612725E).

Sídliště se nacházelo na stejnojmenném vrchu a bylo osídleno v eneolitu (přibližně mezi lety 4400 a 2000 př. n. l.) příslušníky tzv. řivnáčské kultury. Ze tří stran bylo chráněno skalnatými svahy, na jižní straně obyvatelé vybudovali val s příkopem. Během archeologického průzkumu v 19. století byly nalezeny zlomky keramiky kulovitých amfor, nálevkovitých a zvoncovitých pohárů. Zajímavostí jsou rohatá ucha nádob, která měla pravděpodobně náboženský a rituální význam. V roce 1924 zde bylo nalezeno větší množství denárů z doby kolem roku 1012.

Z vrcholu Řivnáče je rovněž utěšená vyhlídka na údolí Vltavy a když se pokocháme její krásou, vrátíme se k rozcestníku na základní trasu zelené a žluté značky. Budeme po nich pokračovat a brzy přijdeme do míst, kterými jsme procházeli v opačném směru. Přiblížíme se k rozcestníku Švestkovna-altán, ale krátce před ním si všimneme dřevěné směrovky s nápisem Úholičské srdce lásky. Neznačená cesta nás vede vlevo asi 150 m na místo, kde je v louce umístěno velké kovové srdce vyplněné pletivem. Není to žádný zázrak, ale zamilovaní si zde mohou uzamknout svoji lásku visacím zámkem, aniž by poškozovali kulturní památky.

A pak už nezbývá než seběhnout kolem altánu Švestkovna po zelené do Úholiček k parkovišti, z něhož jsme vyšli. Celý pěší okruh s odbočkami měřil jenom 9,5 km.

Použité zdroje: