Moderní zlaté kašny a morový sloup na plzeňském náměstí Republiky

Moderní zlaté kašny

Na první pohled návštěvníka praští do oka několik zlatých chrličů vody, které budí u mnohých obyvatel Plzně i u turistů rozpaky. V historickém jádru města působí na někoho až moc moderně. Názory lidí se liší. Jedni jsou fanoušky těchto kašen, jiní odpůrci. Každá z nich znázorňuje něco z plzeňského znaku - anděla, velblouda, chrtici. Jejich autorem je Ondřej Císler. V provozu jsou na náměstí Republiky již od roku 2010. Zhotoveny jsou z bronzu pokrytého plátkovým zlatem. Nádoby, do kterých padá voda byly zhotoveny z černé žuly. Kašny umístěné v rozích plzeňského náměstí však nejsou žádnou novinkou. Stávaly tu už od středověku, kdy sloužily především praktickým účelům. K jejich odstranění došlo v druhé polovině 19. století. Na pozlacení chrličů bylo použito zhruba 720 gramů zlata. Sedm druhů zlatých plátků o rozměrech 80 × 80 milimetrů je zkombinováno tak, aby vytvářely strukturu s různými barevnými efekty. Černozlatá barevnost fontán koresponduje s podobou mariánského morového sloupu.

Kašna Velbloud Autor: © Dana Kaiserová 6/2024

Velbloud

Do znaku Plzně se velbloud dostal vlastně díky králi Zikmundovi Lucemburskému. Jak k tomu došlo? V době husitských válek v 15. století byla katolická Plzeň obléhána husitskými vojsky. Při jedné z bitev se vojska kališníků sešikovala a zaútočila na město. Byla to tvrdá bitva, hodně dlouhá a náročná. Plzeňané lili na husity vařící vodu, házeli zapálené smolné věnce, prostě všechno, co měli po ruce. Hradby nepovolily, Plzeň bitvu ustála a útok byl odražen. Husitům nezbývalo, než se stáhnout zpět. Plzeňanům se podařilo vyplenit skladiště husitů a obrat je o všechny jejich zásoby, ale dokonce i o válečné trofeje a další vzácnosti. Jednou z významných vzácností získaných na husitech byl také velbloud, který byl Plzeňanům dosud neznámý. Celé město se seběhlo a všichni se dívali na zvíře, které ještě nikdy neviděli. Husité byli ztrátou velblouda zdrceni. Chtěli ho získat zpět. Plzeňanům za toto exotické zvíře nabízeli nemalé peníze, avšak byli neoblomní. Velblouda totiž pokládali za symbol, který značí obrat k lepšímu. Za necelý půlrok se skutečně dočkali osvobození města. Zikmund Lucemburský byl odvahou a statečností obyvatel Plzně nadšen. Odměnil je mnohými privilegii. Právě v tu dobu nařídil Zikmund Plzeňanům, aby ve svém znaku hrdě nosili velblouda, a tak je toto exotické zvíře v jejich znaku dodnes. 

Chrtice

Podle pověsti v době, kdy Plzeňané začínali stavět své město, objevil se starší poutník s bílým psem - chrticí. Poutník radil Plzeňanům, kde mají postavit jakou budovu, ale také s tím, kde najdou vodu a mají tam tedy vybudovat kašnu. Jeho chrtice nebyla žádný obyčejný pes. Radila svému pánovi, když proutkem našel něco zajímavého. Když chrtice dvakrát zaštěkala, znamenalo to, že stařík objevil pramen vody. Díky poutníkovým radám město rostlo velmi rychle. Když bylo město dokončeno, stařík se často kochával pohledem na něj. Plzeňané mu byli velmi zavázáni a chtěli mu postavit dům, aby ve městě zůstal. Byl ale poutník, a tak se vydal i s chrticí putovat do dalších měst, aby pomáhal jiným. Několik dní po odchodu muže se u městské brány objevila sama chrtice. Plzeňané pátrali po osudu poutníka. Zjistili, že došel k Berounu, kde požádal o nocleh a již se neprobudil. Poté, co byl poutník pohřben, chrtice se vydala do města, které její pán pomohl vybudovat. Plzeňané se k chrtici chovali velmi laskavě. Lehávala na náměstí před chrámem, kde měla stín a místní se starali o to, aby se měla co nejlépe. Když byla v požehnaném věku a musela opustit tento svět, místní ji čestně pohřbili u zdejšího hřbitova.

Morový sloup

Barokní morový sloup, stojící v jednom z rohů náměstí Republiky, je dílem plzeňského sochaře Kristána Widmanna a kameníka Jana Mejlíka z roku 1681. Z této doby jsou sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a ležící socha sv. Rosálie. Po dalším moru byly přidány roku 1714 sochy sv. Františka Xaverského, Petra z Alcantary a Barbory, rovněž díla Kristiána Widmana. Morový sloup je vybudován z pískovce na čtvercovém půdorysu. Z plochy náměstí stoupá na všech čtyřech stranách vždy po šesti schodišťových stupních ke kamenné balustrádě, členěné čtyřbokými pilířky. Na rohových pilířcích stojí kamenné koule, na prostředních jsou umístěny sochy světců v dramatických postojích, nesoucích své atributy. Na vrcholu vyčnívá replika zlacené plzeňské madony.

Morový sloup Autor: © Dana Kaiserová 6/2024

Použité zdroje:

Galerie