Výlet ze Stráže pod Ralskem do Hamru na Jezeře

Zastávka na zmrzlinu

Ze Stráže pod Ralskem vede moc hezká asfaltová cyklostezka podél mělkého potůčku. Projít si ji můžete pěšky nebo se po ní projet na kole, koloběžce či inline bruslích. Stavba cyklostezky probíhala od září 2011 do října 2012. Ve Stráži se můžete zastavit na malé osvěžení v podobě výborné zmrzliny. Ve zdejší zmrzlinárně v Jezerní ulici (souběžně s cyklotrasou) nabízí 99 druhů zmrzliny. Vybrat si můžete z klasických příchutí - pistácie, vanilka, citron, čokoláda, ale na výběr mají i netradiční příchutě jakými je třeba svíčková zmrzlina, koprová nebo s příchutí uzeného masa. Cukrárna se zabývá výrobou, prodejem a distribucí italské zmrzliny. Vyrábí zde hluboko zmrazenou, pasterizovanou zmrzlinu. Nabízí také bezlepkové, alkoholové, sýrové, masové, zeleninové, extra ovocné, ovocné a mléčné zmrzliny. Dále nabízí zákusky, dorty, kávy a koktejly. Přímo v prodejně posezení bohužel nemají, nicméně pokud přejdete silnici, posadit se můžete na některé z laviček. 

Pomník budovatelům výsadkového vojska

Když už budete u zmrzlinárny, určitě si všimnete na druhé straně přes silnici, pomníku. Pomník byl vytvořen v roce 2016 a připomíná vznik výsadkového vojska poválečné československé armády a vojenskou pomoc Československa vznikajícímu státu Izrael.

Výsadkové vojsko

Poválečnou výstavbu výsadkového vojska provázela řada nejasností a provizorií. Střetávaly se v ní dvě odlišné koncepce: nasazení vyšších takticko-operačních výsadků a drobných diverzních a zpravodajských výsadků. Již před Vánocemi 1945 byl v posádce Milovice zahájen kurz posádkových skokanů zaměřený na padákový výcvik a tělesnou přípravu. V dubnu 1946 vytvořilo velitelství pěchoty přípravnou skupinu  jednotek dopravovaných vzduchem, jež pracovala na variantách výstavby a organizace výsadkových jednotek. Počátkem roku 1947 rozhodl poradní orgán ministra národní obrany, Armádní poradní sbor, o výstavbě jednoho výsadkového praporu podřízeného velitelství pěchoty. K 1. říjnu 1947 vznikl pěší prapor 71 (výsadkový) posádkou v Zákupech u České Lípy a barákovém táboře ve Stráži pod Ralskem. Vzdušný výcvik probíhal na letišti Kumr (Hradčany). Základní organizační rámec byl dotvořen v létě 1948 zřízením Velitelství výsadkového vojska s podřízenými jednotkami.

Výsadkové učiliště

Úkolem výsadkového učiliště bylo odborně připravit vojáky československé armády pro službu u výsadkových jednotek. K základním dovednostem, které museli vojáci zvládnout, patřil boj z blízka, vzdušný výcvik, pudová a letmá střelba. Zvykali si na používání ostré munice při výcviku na překážkových dráhách. Všechny tyto dovednosti patřily do výcvikového rámce, jenž se používal u výsadkových jednotek do roku 1950. Jeho posláním bylo vycvičit vojáky pro diverzní, sabotážní a zpravodajské úkoly. Kromě příslušníků československé armády se výcviku v učilišti účastnili i vybraní instruktoři sokolských paraoddílů a příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Od jara 1950 došlo k zásadní změně v koncepci výstavby a výcviku výsadkového vojska. Byl zcela opuštěn dosavadní západní model a začal se používat sovětský materiál a metodika výcviku. Jejím cílem bylo vycvičit výsadkové jednotky k plnění operačně-taktických výsadků v týlu nepřítele (zmocnění se objektu nebo důležitého spojovacího uzlu a jeho udržení do příchodu hlavních sil). V nových osnovách tak některé bojové přípravy zmizely: pudová a letmá střelba, boj z blízka atd. Do popředí vystupuje specializace jednotek a jednotlivců.

Akce DI - Důvěrné Izrael

V létě 1948 proběhl ve Stráži pod Ralskem parašutistický výcvik příslušníků židovské vojenské organizace Hagana, jenž byl součástí širší vojenské pomoci Československa nově vznikajícímu státu Izraeli. Do kurzu nastoupilo 43 frekventantů a dokončilo jej 24 mužů. Šlo o nesourodou směsici dobrovolníků, z nichž někteří měli válečné zkušenosti nebo vojenský výcvik, jiní byli starší vojáci či úplní nováčci. Vojenští instruktoři československé armády se zaměřili na praktický speciální výcvik jednotlivců a skupin. Cvičení probíhala ve dne i v noci za použití ostrého střeliva do pistolí, pušek, samopalů a kulometů, trhavin, ručních granátů a zápalných lahví. Během výcviku provedli dobrovolníci dohromady 82 seskoků. Kurz podléhal přísnému utajení a jeho účastníci měli zakázaný volný pohyb. Z důvodu utajení nosili uniformy vojáků výsadkového vojska československé armády. Výcvik skončil začátkem srpna praktickou ukázkou za přítomnosti zástupců židovského státu. Poté byli odesláni do Izraele. 

Hamerské jezero

Hamr na Jezeře je nejen oblíbenou rekreační destinací, ale i rájem filmařů. Asi nejznámějším filmem, který zde byl natočen je Dovolená s Andělem (1953). Pláž a celé okolí jsou nasáklé vzpomínkami na film. Přestože jeho záběry napovídají tomu, že celý děj pochází z hamerské pláže, řada lidí si dodnes myslí, že se některé záběry natáčely i v chatě Jezerka, která v té době v Hamru stála. Nicméně filmaři se tehdy pouze inspirovali jejím jménem a veškeré interiérové záběry se točily ve fiktivní chatě Jizerka v Jevanech u Prahy. Dnes už na pláži chata nestojí, po objevení uranu byla chata stržena.

V sousedství jezera vyrostly uranové doly, v důsledku toho v roce 1985 muselo být z bezpečnostních důvodů jezero zcela vypuštěno. Stovky metrů pod jeho dnem se těžil uran. Rekreace tu na nějaký čas skončila. Voda se sem vrátila až v roce 1994, kdy už se uran netěžil. Získat zpět ztracené rekreanty ovšem nějaký čas trvalo, teprve v poslední době lze vysledovat stabilní návštěvnost kempů, penzionů i pláží. Na Dovolenou s Andělem tu ale pořád vzpomínají. Film v kinech vidělo přes 5 milionů diváků a dodnes ho během roku několikrát reprízují v televizi.

Hamerský rybník má rozlohu 56 hektarů. Jeho základy byly položeny již v 16. století. Nyní slouží k rekreačním účelům a rybolovu, je zasazený mezi borové lesy, pískovcové útvary a vrchy, kterými jsou Hamerský Špičák s hradem Děvínem, Mlýnský vrch a Chrástenský vrch. Na březích rybníka naleznete koupaliště a dva kempy. Je tu písečná pláž o délce zhruba 400 metrů a travnatá pláž dlouhá 100 metrů. V areálu koupaliště můžete vyzkoušet vodní skluzavky, tenisové kurty, stolní tenis, minigolf, půjčit si lodičku, šlapadlo, jízdní kolo, nebo zažít nějaký adrenalin v podobě vodní atrakce – např. vodní lyžování, aquazorbing, dětské hřiště, obří vzduchová trampolína, beach-volejbal nebo lanový park v korunách stromů. Pro všechny neomezeně je k dispozici 6 nových rychlých pramic. Nechybí samozřejmě kiosky s občerstvením a nápoji a pokladnou oddělená část pláže pro pejsky s jejich páníčky. Okolní příroda je ideální pro cykloturistiku a pěší turistiku, okolo rybníku vede červená turistická stezka. V minulosti byla v Hamru na Jezeře postavena řada penzionů a vilek, čímž městečko dosáhlo romantického lázeňského charakteru.

Panský dům

Nedaleko od jezera stojí tzv. panský dům, který je památkově chráněný a dnes slouží jako restaurace. Sídelní a správní objekt hospodářského dvora byl postaven na počátku 17. století Janem Myllnerem z Mylhauzu a prošel zajímavým stavebním vývojem. Přes nemalé novodobé úpravy je velmi cenným dokladem vývoje stavitelství v Českolipském regionu a historické zástavby obce. Původní renesanční zámeček se může chlubit titulem nejstaršího dochovaného objektu v obci. Bohužel množství nevhodných úprav v minulosti objekt téměř zničilo. Původní renesanční charakter objektu dodnes připomíná pouze jeho dispozice a mohutné kamenné opěráky na východní straně stavení.

Jedná se o obdélný, dvoudílný objekt, který byl původně rozdělen na obytnou a hospodářskou část. Na východní straně je pětiboký rizalit sloužící jako schodišťová věž zakončená stanovou stříškou. Na západní straně jsou mohutné kamenné opěráky. Do přízemí jsou situována sklepní okna. Střecha objektu je polovalbová. Severní průčelí bylo zcela změněno. V přízemí jsou probourána mohutná vrata, dochovány zůstaly kamenné nárožní opěráky. Střecha je kryta taškami, na východní straně do střechy byly vloženy vikýře. Původní obytný objekt byl zcela přestavěn pro potřeby penzionu. Východní průčelí má bílou fasádu, západní strana není natřena. Původní okrová omítka byla místy otlučena. 

Použité zdroje:

Galerie