Valdštejnovo náměstí v pohádkovém městě Jičíně

Popis náměstí a významné domy

Jedná se o hlavní a největší jičínské náměstí s obdélníkovým tvarem. Na první pohled zde dominuje Valdická brána vysoká přes 50 metrů. Další významnou a výraznou budovou je barokní, klasicistně upravený zámek a chrám svatého Jakuba Většího. Dále se zde nachází barokní mariánský sloup, kašna se sochou Amfitrité z 19. století, korunovační kašna z roku 1836 a v neposlední řadě renesanční a barokní měšťanské domy. Po celém obvodě náměstí se nachází podloubí. Městské centrum včetně náměstí je městskou památkovou rezervací. Mezi významná stavení zde patří například bývalá jezuitská kolej ze 17. století, která sloužila později jako kasárna. Je zde také dům zemského hejtmana, dům kleriků, který byl v 17. století postaven jezuity, radnice, valdštejnská mincovna či bývalé masné krámky.

 

Zámek na náměstí Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

 

 

Valdštejnovo náměstí Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

 

Historie 

Centrum Jičína se do své dnešní polohy přesunulo během 14. století. Do té doby bylo město přibližně tam, kde dnes stojí ves Staré Místo. Důvodem přestěhování byl patrně nedostatek vody. Na založení města se podíleli němečtí kolonisté, ale ještě během 14. století ztratili Němci převahu v městské radě. Obyvatelstvo bylo vždy většinově české. Přibližně na místě dnešního náměstí stálo nejprve čtvercové, pak lichoběžníkové náměstí s dřevěnými měšťanskými domy. Na náměstí byla nejspíš studna. Poblíž náměstí stál kamenný kostel sv. Jakuba. V blízkosti náměstí byly vztyčeny dřevěné hradby. O husitské době na Jičínsku mnoho zpráv nemáme. Víme však, že kolem roku 1450, když město vlastnili Trčkové z Lípy, už mělo náměstí přibližně dnešní tvar. Opevnění bylo kamenné se třemi bránami. Pouze Valdická brána se dochovala dodnes, roku 1589 však byla, z důvodu poničení požárem, rekonstruována. Její současná podoba pochází z 19. století. V místech dnešního chrámu svatého Jakuba stál hřbitovní kostel svatého Jana Evangelisty. Kolem náměstí stály dřevěné měšťanské domy. Měly gotické sklepy, které se leckde dochovaly. V 80. letech 16. století získal Burian Trčka několik parcel na jihovýchodní straně náměstí a zbudoval zde svou rezidenci, která tvořila základ pro pozdější jičínský zámek. Jan Rudolf Trčka prodal roku 1606 Jičín a okolí Jindřichovi Matyášovi Thurnovi. Ten ho připojil ke svému kumburskému panství, avšak nevlastnil ho dlouho. V následujícím roce jičínské panství prodal Zikmundovi II. Smiřickému ze Smiřic. Smiřičtí přesunuli svoje sídlo do Jičína, přestavěli zámek na renesanční, avšak v roce 1620 ho poškodil výbuch, který zabil přes 40 lidí. Dalším významným majitelem Jičína a okolí se stal Albrecht z Valdštejna. Za jeho doby se náměstí velmi změnilo, proto je po něm také pojmenováno. Valdštejn pozval italské architekty, kteří navrhli rozsáhlé změny. Plocha zámku se čtyřikrát zvětšila, a to do dnešního rozsahu. Tam, kde dříve stával kostel sv. Jana Evangelisty, nechal Valdštejn vystavit mohutný chrám sv. Jakuba, který se měl stát centrem Valdštejnova jičínského biskupství. Chrám je také centrem Valdštejnovy duchovní kompozice města. Valdštejnovi poddaní také nechali vystavět dochované měšťanské domy. V areálu zámku v tzv. porotním sále se nachází Albrechtova socha. Po Valdštejnově smrti získali město nejprve Tiefenbachové, kteří jej vlastnili do vymření rodu roku 1676. V následujících letech rychle měnil majitele, roku 1710 prodali Šternberkové Jičín Trauttmansdorffům. Na náměstí se dostavoval zámek. Na přelomu 17. a 18. století byly vytvořeny některé sochy, které ve městě dosud jsou. Je to například socha sv. Floriána poblíž fary či sousoší Nejsvětější Trojice pod průchodem mezi zámkem a kostelem. Roku 1702 byl vztyčen mariánský sloup od neznámého pražské umělce, roku 1800 jej sochař Josef Šrajner doplnil o sochy čtyř andělů. V 18. století rovněž zasáhly město dva požáry. Při prvním shořelo 105 a při druhém 132 domů. Náměstí bylo do značné míry obnovováno, Valdická brána byla roku 1769 zvýšena o čtvrté patro. Během napoleonských válek žil v jičínském zámku císař František I., který se zde scházel s vyslanci Pruska a Ruska. Roku 1835 vytvořil novopacký sochař Jan Sucharda kašnu se sochou Amfitrité. Když roku 1836 přes Jičín cestoval do Prahy na císař korunovaci Ferdinand V. Dobrotivý, vztyčili měšťané na jeho počest korunovační altán. V letech 1848–1918 byl Jičín krajským městem a rozvíjel se. Valdštejnova náměstí se tento rozmach příliš netýkal, Valdická brána však na konci 19. století dostala dnešní ochoz na návrh místního architekta Josef Oppolzera. Roku 1914 se na náměstí verbovala vojska, směřující na fronty první světové války. Ve 20. století bylo náměstí místem konání spontánních akcí během velkých historických událostí – po obou světových válkách i během sametové revoluce. Za první republiky se náměstí jmenovalo Masarykovo. Dále bylo obchodním centrem města, konaly se zde i velké výroční trhy. Po obsazení českých zemí nacisty vztyčila protektorátní správa na náměstí masivní dřevěný piedestal s říšskou orlicí. V 60. letech minulého století na náměstí lidé vítali příchozí Rudou armádu, náměstí se jmenovalo Gottwaldovo. V následujících letech se zde pořádali manifestace za vyvlastnění tzv. vesnických boháčů, o čtyřicet let později se na tomto místě scházeli lidé, kteří protestovali proti komunistickému režimu. Když roku 2011 zemřel jeden z hlavních představitelů sametové revoluce, Václav Havel, stalo se náměstí též místem lidové piety.

Použité zdroje: