Sousoší svatého Jana Nepomuckého v Mostě

Tato velmi hodnotná barokní sochařská kompozice netypického pojetí z počátku 18. století stála původně ve zbořeném staré Mostě. Jeho dominantou je dynamicky ztvárněná vrcholová socha sv. Jana Nepomuckého, doplněná dole sv. Alžbětou a sv. Karlem Boromejským.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého v Mostě
Sousoší svatého Jana Nepomuckého v Mostě (Autor: © Dana Kaiserová 7/2024)

Popis sousoší

Sousoší sv. Jana Nepomuckého má netypické uspořádání. Spíše než o ucelené sousoší se jedná o soubor soch, neboť každá z jeho částí má vlastní sokl, avšak všechny stojí na společné podnoži. Zaujímají poměrně rozměrnou plošinu, přístupnou po dvou schodech, plošina je zároveň třetím stupněm. Všechny tři stupně mají stejný tvar, pouze směrem vzhůru dochází k jejich zúžení. Sousoší několikrát změnilo umístění, na stávajícím místě je od roku 2008.

Rozmístění na horní plošině je následující: uprostřed se nachází velmi vysoký sokl, na němž stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Vpravo a vlevo od něj stojí na nižších soklech sochy sv. Alžběty (vpravo) a sv. Karla Boromejského (vlevo). Před těmito dvěma sochami je na každé straně nejnižší sokl s ozdobnou vázou. 

Na horním soklu stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je umístěna na vlastním podstavci s bohatou plastickou výzdobou. Tento podstavec je provedený netradičně, a to jako váza s miskovitou horní částí a obloučkovitým okrajem. Na této váze je pak umístěna vlastní socha světce. Soklová váza je na všech stranách opatřená reliéfy s převážně rostlinnými motivy, které jsou v dolní části vázy prohýbané, stáčející se a rovněž zde najdeme rostlinné střapce – ty tvoří výzdobu také miskovité horní části vázy. V soklové váze se nacházejí bohaté bachraté obláčky, které šířku vázy mírně přesahují. Na těchto obláčcích klečí svatý Jan Nepomucký, doplněný dole po stranách okřídlenými hlavičkami andělíčků.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého v Mostě
Sousoší svatého Jana Nepomuckého v Mostě Autor: © Dana Kaiserová 7/2024
Světec Jan Nepomucký je oblečený do kanovnického roucha, členěného do četných záhybů. Rocheta, tedy roucho, lemovaná dole krajkou, je na Janově pravém boku rozevláté. Na krku má vysoký kolárek, zapnutý na tři knoflíky. Světec obě své paže ohýbá v lokti, pravou paži má ohnutou před tělem, ruka přidržuje za dolní konec krucifix a palmovou ratolest. Krucifix je poměrně široký. Na horním konci svislého břevna je velká tabulka s nápisem INRI. Palmová ratolest leží silným stonkem na krucifixu, její zvlněné listy jsou položeny vpravo vedle kříže.

Jan Nepomucký má vlnité polodlouhé vlasy, na bradě má krátký plnovous. Hlava je zakloněná a mírně natočená k pravému rameni, očima kouká vzhůru. Hlavu obíhá kolem dokola zlacená obručová svatozář se symetricky rozmístěnou pěticí pěticípých hvězd. Hlavičky andílků jsou umístěny k Janovým nohám. Vedle světcovy levé nohy je jedna která se naklání k pravé straně. Andílek má vlnité vlasy. Před pravou nohou sv. Jana Nepomuckého jsou další dvě hlavičky vedle sebe natočené směrem k sobě. Obě mají též vlnité vlasy.

Na jedné váze je postavená socha světice Alžběty Durynské. Stojí na deskovém podstavci v postavení s odlehčenou pravou nohou. Je oděna do dlouhých šatů s rukávy po loket, pod nimiž prosvítá část spodního oděvu. Šaty se v horní polovině zapínají na stužky, které mají dole vždy tři střapečky. Dolní svislý okraj šatů lemuje kožešina, stejně jako rukávy. Pod šatem jsou vidět bosá chodidla. Světice má ještě plášť, který jí zahaluje záda s levou paží až po ruku. Na hlavě, kterou kryje rouška, má sv. Alžběta posazenou knížecí korunu. Hlavu kolem dokola obíhá zlacená obruč svatozáře. Světice má levou paži ohnutou v lokti vedle těla, její ruka přidržuje košík bez rukojeti, který opírá o tělo. Košík je naplněn chleby, z nichž jeden Alžběta podává nataženou pravou rukou žebrákovi, sedícímu vedle jejího levého boku.

Žebrák sedí s překříženýma pokrčenýma nohama. Jedná se o štíhlého nahého muže, oděného pouze do bederní roušky. Muž má polodlouhé zvlněné vlasy, jeho hlava je v záklonu a očima vzhlíží nahoru ke světici.

Protější socha sv. Karla Boromejského má stejný sokl jako socha sv. Alžběty, liší se pouze nápisem. Světec je zobrazen jako stojící s odlehčenou pravou nohou. Je oblečený do kardinálského roucha, avšak nemá pokrývku hlavy. Oděv má na sobě několik svislých záhybů, pod šatem jsou vidět části bosých chodidel. Na krku má sv. Karel zavěšený provaz, sepnutý sponou a kříž. Světec má kratší vlnité vlasy, přičemž vrchní část hlavy je bez vlasů. Hlava je mírně nakloněná k levému rameni, na čele má světec vrásky. Kolem hlavy je zlacená obručová svatozář. Světec se dívá dolů na žebráka. 

Tato barokní sochařská kompozice netypického pojetí je velmi hodnotným dílem od neznámého autora. V lokalitě Mostecka významně zvyšuje hodnotu sousoší skutečnost, že se jedná o hmotný doklad dřívější existence starého města Mostu, zlikvidovaného z důvodu těžby uhlí.

Použité zdroje:

  • https://www.pamatkovykatalog.cz/sousosi-sv-jana-nepomuckeho-13991857
Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici II.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti státní hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Špičák a Ostrý neboli Osser
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici I.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Stádlecký řetězový most. Kuriozita, která nemá obdoby
Most se zaslouženě stal národní kulturní památkou. Je to jediný dochovaný řetězový empírový most v ČR. Jenže to není vše, co tento most činí výjimečným. Původně nestál na...

Za výhledy do okolí české hranice – Čerchov a kraj pod ním
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Čarták a Miloňová
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Poledník
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Příběhy a osobnosti Vyšehradu – Popelka z akcízu
Bylo nebylo, byl jeden (Vyše)hrad a na tom (Vyše)hradě byl domeček a v tom domečku bydlela Popelka. Se svojí jmenovkyní z pohádky Boženy Němcové toho měla hodně společného. I jí...

Za výhledy do okolí české hranice – Velká Čantoryje neboli Czantoria
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Hvozd neboli Hochwald
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...