Schöenbornský letohrádek v Praze zdobí obrázky rozpustilé Venuše
21. říjen 2020 | Tereza Marková 2 min | Zajímavosti
V jednom z mých nedávných článků jsme se spolu procházeli po malebných pražských parcích a zahradách. Dnes bych ráda na tuto stať navázala krátkým pojednáním o letohrádku, který zřejmě nebude třeba ani dlouze představovat. Ví o něm určitě spousta z vás. Tyčí se vysoko nad Prahou, nad úbočím petřínského kopce, a již přes sto let na nás z jeho střechy mává americká vlajka.
Ano, jde o zahradní letohrádek Schöenbornského paláce, v němž sídlí Americké velvyslanectví v Praze. Tuto nádhernou, raně barokní budovu zakoupil v roce 1919 pro Spojené státy americké jejich první velvyslanec v tehdejším Československu, Richard Teller Crane. Palác měl v tu dobu poměrně málo reprezentačních prostorů, ale za to více než 80% jeho pokojů se nacházelo v dlouhodobém pronájmu. Těmto „nevýhodám“ byla přizpůsobena i prodejní cena této rezidence, jež byla stanovena na „pouhých“ 117 000 dolarů. O pět let později nabídl Richard T. Crane vilu americké vládě, která ji odkoupila a upravila na své zastupitelství a pražské sídlo amerických velvyslanců.
V rozlehlé terasovité zahradě, patřící této reprezentativní budově, se nachází výše zmiňovaný letohrádek, pocházející z roku 1653, jenž skrývá mimořádně zajímavou stropní fresku. Tu zde nechal namalovat jeho stavebník, hrabě Rudolf Colloredo-Waldsee. Autorství kresby se přisuzuje pražskému malíři 17. století, Antonínu Stevensovi. Jde o čtyři alegorie s postavami Venuše a Amorka, jejichž význam však není zcela jednoznačný. Dokonce ani historikům se nikdy nepovedlo najít předlohy, které by mohly sloužit k této kresbě.
Bohyně lásky a její posel Amorek se na těchto freskách chovají velmi nevázaně. Výjev, kdy Venuše chce dát malému Amorkovi na zadek svým vlastním lukem, je motivem zcela unikátním, a proto není divu, že se to tehdy nezamlouvalo karmelitánům, kteří s tímto pozemkem sousedili. Jejich protesty proti této malbě naštěstí nebyly vyslyšeny a jsou v letohrádku k vidění dodnes.
Toto ojedinělé dílo by zcela jednoznačně přitáhlo davy zvědavců i zástupy obdivovatelů umění, jenže má to jeden háček. Stavba je majetkem ambasády USA, a proto k tomu, abyste se touto freskou mohli kochat na vlastní oči, museli byste patřit mezi jejich pozvané hosty. A to se hned tak někomu bohužel nepoštěstí…..
