Poustevník ze skalního hradu Sloup vyráběl dalekohledy
24. únor 2019 | Vladimira Rozmanova 2.1 min
Již přes sto let stojí na uměle přistavěné terase skalního hradu v obci Sloup v Čechách socha oděná do mnišského roucha. Dalekohledem pozoruje okolní krajinu a probuzuje v lidech zvědavost.
Kdo je oním tajemným mužem? Jedná se o místního rodáka Samuela Görnera, který si v roce 1718 nedaleko odtud ve skále vyhloubil příbytek a strávil v něm celkem 17 let. Narodil se v první polovině 18. století do rodiny optika Georga Görnera. I když se vyučil „okrasným sadařem“ rozhodl se kráčet v otcových šlépějích a věnoval se raději výrobě brýlí, dalekohledů a dalších optických pomůcek.
Samuelova jeskyně
Obydlí, které si vytvořil ve skalním bloku, je dnes známé jako Samuelova jeskyně. Tvoří ho malá předsíňka, jež sloužila zároveň jako kuchyně, a obytná místnost s okny. Zde setrval až do roku 1735, kdy se přestěhoval na čerstvě opuštěnou poustevnu na Sloupském hradě. Odtud se Görner po sedmi letech uchýlil do františkánského kláštera Panny Marie Sněžné v Praze. Údajně ze strachu, že by ho mohli naverbovat Prusové.
V roce 1756 podnikl pouť do Říma a opět se vrátil k poustevnickému způsobu života. O tom, kde přesně skonal, se prameny rozcházejí. Mohlo to být v poustevně u Skalického vrchu na Českolipsku nebo v chatrči na Svaté hoře u Příbrami. Traduje se, že ho kdosi v noci přepadl, okradl a zavraždil.
Autor: Wikipedia
Prusové si sochu spletli se špionem
Poustevníkovu památku dodnes připomíná pamětní deska v Samuelově jeskyni a zmiňovaná socha na Skalním hradu. Ta působí tak věrohodně, že ji prý v roce 1866 rozstříleli Prusové. Spletli si ji se skutečným špionem. Repliku původní sochy nechala zhotovit v roce 1881 hraběnka Františka Kinská, rozená Hartigová.
Hrad Sloup u Nového Boru na Českolipsku je místo s mimořádnou atmosférou. I když se pro něj vžil tento název, ve skutečnosti se nejedná o hrad, ale poustevnu s kaplí vytesanou do skály a další komplex staveb. Tyčí se na 35 metrů vysoké pískovcové skále. Původní hrad ze 13. století už dnes v místě nenajdeme. Neví se ani, kde přesně ležel. Podle dostupných informací ho zřejmě nechal vybudovat šlechtický rod Ronovců. V pozdějších letech sloužil jako sídlo loupeživých rytířů. Definitivně zanikl v období třicetileté války. Od 2. poloviny 17. století se na skále usídlili poustevníci. Včetně Samuela Görnera se jich tu vystřídalo sedm. Zanechali zde několik zajímavých objektů, mimo jiné poustevnické cely či podzemní kapli z roku 1693.
