Mumlavský vodopád - poklad nedaleko Harrachova
15. únor 2024 | Dana Kaiserová 4 min | Výlety
Jeden z nejznámějších a nejkrásnějších vodopádů v Čechách je zhruba deset metrů vysoký. Přístupný je po značené modré turistické trase od harrachovského autobusového nádraží.
Základní údaje o vodopádu
Řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Po většinu roku voda padá z téměř 10metrové výšky dolů. V zimě přijde kouzelník mráz, který promění vodu v led a vykouzlí tak mohutný ledopád, který je originálním dílem přírody. Vodopád se nachází ve výšce 760 m n. m. Je vysoký v průměru 8,9 metrů. Jeho výška se liší na levé a pravé straně, kde se stěna mírně svažuje. Šířka dosahuje až 10 metrů, při nízkém průtoku se tok může rozdělit na několik menších ramen. Průměrný roční průtok činí 800 l/s. Jeho název pochází z německého slova murmeln, česky mumlat, což vystihuje zvuk tohoto vodopádu. Jedná se o jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice. Díky tomu je považován za jeden z nejkrásnějších a turisty nejvyhledávanějších vodopádů u nás. Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, zvané čertova oka, které dravý proud Mumlavy vymlel v žulových stupních. Největší z těchto prohlubní, vytvořených erozí, dosahuje v průměru až 6 metrů a je hluboký 3 metry. Okolí vodopádu je bohaté na typickou lesní flóru a faunu.
Historie vodopádu
Počáteční zmínky o Mumlavském vodopádu začínají s prvními turistickými výlety v Krkonoších. První věrohodné záznamy se objevují v díle J. K. E. Hosera z roku 1804, který říčku nazývá Muml. Dále vodopád zmiňují čeští turisté. Uvádí ho například Řivnáčův Průvodce po království Českém z roku 1882, jenž je také nejstarším souhrnným průvodcem po Čechách. Přestože je Mumlavský vodopád jedním z nejvýznamnějších vodopádů v Česku, s jeho staršími obrazy či rytinami se z neznámých důvodů nesetkáváme.
Turistika
Mumlavský vodopád je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů Krkonošského národního parku. Spolu s Labským a Pančavským vodopádem se dělí o titul nejnavštěvovanějšího vodopádu v České republice. Je velmi dobře přístupný pěšky i na kole a trasa je vhodná i pro vozíčkáře a rodiny s kočárky. Nejjednodušší a zároveň nejkratší trasa vede od harrachovského autobusového nádraží po tak zvané Harrachovské cestě, která je značena modrou turistickou značkou. Je dlouhá 7,7 km, její převýšení činí 163 metrů. Další možností je vyjít z Rýžoviště (tady vede cesta lesem hned od hotelu Pytloun) nebo od Hornického muzea. Také se sem lze vydat od harrachovské sklárny po červené turistické značce. Pod vodopádem stojí Mumlavská bouda, kterou zde nechal vybudovat hrabě Jan Harrach právě kvůli vodopádu. Původně se jednalo o hájenku, nyní objekt slouží jako výletní restaurace. Proti proudu řeky Mumlavy se lze nenáročnou procházkou dostat k dalším vodopádům, které jsou však již o něco menší. Je však nutné myslet na to, že vodopád se nachází v horách. Proto je potřeba zvolit správné oblečení a vhodnou obuv. Může se stát, zejména na podzim a na jaře, že v níže položených oblastech sníh není, ale tady ano.
Přírodní podmínky
Přírodní podmínky jsou u Mumlavského vodopádu po většinu roku drsnější než bývají v údolí. Je zde horské klima, a tomu odpovídají chladnější teploty, jak již bylo zmíněno. Počasí se zde rychle mění. Geologický podklad Mumlavského vodopádu a přilehlé krajiny tvoří žula. Významné jsou pak i šikmo příčné či příčně svislé pukliny. Vodopád je ovlivněn erozí Harrachovské kotliny v důsledku tektonického poklesu. Tato lokální eroze proběhla v mladších třetihorách. Vznikla zde nerovnost, která se prohlubovala. Mumlavský vodopád vytváří horská řeka Mumlava, která protéká Krkonošemi. Ta vzniká z Malé a Velké Mumlavy, které se u turistického rozcestníku Krakonošova snídaně, spojují. Mumlava se po 12 kilometrech vlévá do Jizery. Tvoří tak hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami. Smrkovo-bukový les v okolí vodopádu je již nepůvodní. Ve snaze přiblížit se původnímu složení lesa a ochránit les před škůdci, se zde vysazují především listnaté stromy, jelikož jsou odolnější. Jsou jimi například buky, jasany, javory nebo jilmy, z jehličnanů jedle, které zde také bývaly původní. Hojně se zde vyskytují různé druhy lišejníků, mechorostů a hub.
Použité zdroje:
- Kudyznudy.cz
- Wikipedia.org