Toto putování je určeno všem, kteří touží po klidných místech bez návalu turistů a vyhledávají trasy, které nejsou příliš fyzicky náročné. V první části denní trasy vás sice nemine stoupání, ovšem lze všech bodů dosáhnout i vlastním, pomalejším tempem, nikde nečekají nástrahy v podobě žebříků, takže na procházku můžete vyrazit i s dětmi, nebo pejskem. Trekové hole se budou hodit a pohodlná treková obuv je samozřejmostí. Protože se jedná o celodenní výlet, je nezbytné vybavit se dostatkem vody, obzvlášť v teplém letním počasí. Toulat se budete především přírodou, takže přibalená svačina přijde jistě vhod. 

• Pustý zámek neboli Fredevald (Frýdvald)

Vysoko nad kaňonem, kterým protéká říčka Kamenice se tyčí k oblakům zřícenina Pustého zámku neboli Fredevaldu. Pustý zámek spolu s protilehlým Břidličným vrchem tvoří jedno znělcové těleso, které je přerušené tokem Kamenice, která si v něm vyhloubila své koryto a také rozšířené pracemi na stavbě silnice a železnice, které tímto kaňonem procházejí.

První doložené zmínky o hradě pocházejí z roku 1406. Posádka hradu podnikala loupežné výpravy do Lužice a zdejší oblast těžce postihly výpravy lužických měst. Jejich tažení v polovině 15. století způsobily škody i na Frýdvaldu, který v té době naposledy plnil svou vojenskou funkci. Zpustošený Frýdvald je od té doby opuštěný a postupně zaniká. Z hradu se zachovaly pouze skromné zbytky zdiva v horní části na skalisku a výrazné fragmenty obvodové hradby ve spodní části.

Teplotní inverze v místě

Zajímavostí tohoto místa je vysoký rozdíl teplot mezi údolím a vyhlídkou na Pustém zámku. Do úzkého údolí sluneční paprsky pronikají jen stěží, ohřívají se ale výše položené stráně. Výsledkem je teplotní inverze, díky které je zdejší příroda opravdu velmi rozmanitá. Dole rostou druhy chladnomilné, jako meruzalka alpská, kdežto nahoře teplomilní rostliny na příklad rozchodník bílý a kostřava sivá.

 

• Riedlova jeskyně

Jeskyně je uměle vytvořená, dlouhá zhruba 50 m a velice členitá. V 19. století sloužila k těžbě pískovce. Klenbu jeskyně podpírá 11 pilířů, aby nedošlo ke zřícení stropu. Od roku 2010 je zabezpečena mříží. Jeskyně je zimovištěm několika druhů netopýrů, kteří mají díky tomuto uzavření klid na své zimování.

 

Výlet začíná, vyrážíme na trasu

Auto zaparkujeme v údolí mezi silnicí a korytem řeky na souřadnicích N 50°48.237', E 14°27.598' a vydáme se nahoru po turistické červené. V průběhu stoupání budeme pozorovat teplotní inverzi, která se obzvlášť výrazně projeví za slunečného počasí. Dole v údolí je podstatně chladněji, než na vrcholu, během stoupání pravděpodobně odložíme jednu vrstvu oblečení. Cestou k vrcholu míjíme po pravé straně zbytky zdiva hradu. Cesta na vyhlídku původní není. Pochází z roku 1890 a je dílem českokamenického horského spolku, který také zřídil vyhlídku na vrcholu. Z vrcholové vyhlídky se nám otevře krásný výhled do okolí.

Z vyhlídky se vrátíme opět po červené a budeme po ní pokračovat i po pěšině za Kamenicí. Pokud tuto procházkovou trasu absolvujeme v zimě za mrazivého počasí, můžeme se přibližně na souřadnicích N 50°48.180', E 14°27.554' pokochat ledopádem. Ledopád Břidličný vrch je také vyhledávaným místem lezců a máme šanci spatřit nějakého lezce, jak řádí zavěšený na ledové stěně. Na nejbližším rozcestí opouštíme červenou turistickou a dále pokračujeme po Riedlově okruhu až rozcestníku Nad Riedlovou jeskyní. Cestou se ovšem zastavíme na vyhlídce (N 50°48.160', E 14°27.455'), která nám poskytne výhled na protilehlý Pustý zámek.

Z rozcestí se vydáme po modré směrem k jeskyni. Jeskyně je bohužel nepřístupná, dá se pouze nahlédnout skrz mříž.

Od jeskyně se vrátíme původní trasou k rozcestníku Nad Riedlovou jeskyní, ale k sestupu tentokrát zvolíme neznačenou pěšinu. Jedná se o prostřední ze tří neznačených cest. Tato trasa je nejkratší k  odstavenému vozu. Cestou si na souřadnicích N 50°48.205', E 14°27.695' prohlédneme impozantní Smrkovou studánku. Dělá čest svému jménu. Je doslova pevně semknutá mohutnými smrkovými kořeny.

Další část putování se bude týkat vodopádů v okolí

• Šenovské vodopády

Kaskáda tří za sebou jdoucích vodopádů 3 m, 1,5 m a 2m vysokých, ukrytých přímo pod mostem silnice E442.

• Velký Bělský a Malý Bělský vodopád

Velký Bělský vodopád je vysoký 4 m, Malý je o něco nižší. Jedná se o sezónní vodopády, které jsou patrné pouze při dostatku vody. Nejlépe při jarním tání, anebo ve formě ledopádu v zimě.

• Luční vodopád

Krásný, 6 m vysoký, dobře dostupný vodopád, který netrpí nedostatkem vody ani při déletrvajícím suchém období.

• Vodopád Pod Širokým kopcem

Malý, pouze asi 2 m vysoký vodopád, v hůře dostupném terénu, kterému by nedostatek vody neměl ubrat na půvabu.

• Chřibské vodopády

Dva kouzelné 2m vysoké vodopády s výbornou pěší dosažitelností procházkou krásnou přírodou.

A protože jsme vám slíbili ve druhé části výletu návštěvu vodopádů, výše je přehled těch nejbližších, seřazených podle vzdálenosti od auta zaparkovaného pod Pustým zámkem.

Je na vás, zdali zvolíte návštěvu všech, nebo vyberete pouze některé. Rozhodně byste si ovšem neměli nechat ujít Luční vodopád a vodopády Chřibské. U vodopádů vás také nečekají žádné turistické návaly, s největší pravděpodobností si budete moci jejich kouzlo vychutnávat o samotě.

A kudy k vodopádům?

K Šenovským vodopádům přímo do Kamenického Šenova. Samotné vodopády jsou ukryté pod mostem a přístup k nim je špatně schůdný. Zvážíme, zdali chceme podstoupit tuto nesnadnou cestu. Jedinou přístupovou cestou je odbočení do rokle v ulici Odboje na souřadnicích N 50°46.598', E 14°28.079' a následná cesta celkem nepropustným terénem, obzvlášť v době bujné vegetace, proti proudu Šenovského potoka až k mostu, který skrývá vodopády.

Bělské vodopády jsou pouze sezónní, takže pokud není zrovna období oplývající vodou, nemá pravděpodobně cenu k nim chodit. Jinak zaparkujeme v obci Hillův mlýn na souřadnicích N 50°48.813', E 14°30.830' a po 100 m chůze směrem na Kytlici odbočíme vlevo cestou Na trati. Na souřadnicích N 50°49.173', E 14°30.812' se vydáme pěšinou vzhůru k vodopádům. Celá procházka je dlouhá necelý 1 km.

Rozhodně si nenecháme ujít Luční vodopád. Je opravdu krásný, s nedostatkem vody se nepotýká, místo je výborně dosažitelné a kouzelné, jako stvořené k posezení a odpočinku. Do navigace si zadáme souřadnice N 50°49.368', E 14°29.330'. Je to přibližné místo vhodného k parkování. Nenápadnou pěšinou vpravo ve směru jízdy na Chřibskou se nám po pár desítkách metrů otevře kouzelný pohled na tento vodopád.

Pokud se rozhodneme shlédnout i vodopád Pod Širokým kopcem, odstavíme vozidlo na souřadnicích N 50°50.205', E 14°29.252'. K vodopádu ovšem nevede žádná schůdnější cesta, budeme se muset probojovat přírodním terénem na jeho souřadnice:  N 50°50.164', E 14°29.122'.

Poslední z nabídky jsou Chřibské vodopády. Určitě potěší a nezklamou. Tři čtvrtě kilometru dlouhou procházku ujdou i menší děti. Vůz zaparkujeme v Chřibské u torza střeleckého terče přibližně na souřadnicích N 50°51.684', E 14°29.491' a vydáme se po žluté turistické. Na rozcestí se žlutá rozdvojuje, orientujeme se podle rozcestníku. Vodopády chrlí vodu po celý rok, snad s výjimkou abnormálně suchého období.

Zážitek z Chřibských vodopádů bude všechny krásnou tečkou za náročným výletním dnem.

• Torzo podstavce střeleckého terče

Možná vás zarazí místo, u kterého máte zaparkovat. Roku 1596 založili měšťané Chřibské Střelecké bratrstvo. Cvičili se ve střelbě kuší na cíl. Střelnici tehdy tvořila malá bouda a tyč s terčem ve tvaru orla. Spolek se rozšiřoval a ve střelbě stále zlepšoval. Získal také ocenění a ve druhé polovině 18. století začali měšťané provozovat střelbu z pušek. Císař Josef II. jim při osobní návštěvě obce povolil založit ostrostřelecký spolek. Lukostřelci a ostrostřelci se spojili a v roce 1792 si vybudovali nynější kamenný podstavec pro střelecký sloup, na který se upevňoval terč. Terč měl zajímavý vyklápěcí systém a se svými 45 m byl nejvyšší v celých severních Čechách. Střelecká tradice pokračovala až do II. světové války. Po ní už obnovena nebyla a torzo terče tak chátrá.

Použité zdroje:

Galerie