Lepařovo gymnázium v Jičíně - v roce 2024 slavilo 400 let

Historie jičínského gymnázia

Založení gymnázia v Jičíně je velmi úzce spjato s Albrechtem z Valdštejna a jezuitským řádem, který do města přišel právě na žádost Valdštejna. Původní prostory gymnázia se naházely v areálu budov v Balbínově ulici, kde dnes sídlí Policie ČR. Stavba gymnázia se uskutečnila podle projektu Andrea Spezzy. V prvních měsících řídil školu páter Coronius, prvním školním prefektem byl od roku 1625 Mikuláš Kučera. Původně zde studovalo 160 studentů z širokého okolí v šesti třídách. Základními předměty byla latina, řečtina, literatura, filozofie a theologie. Díky Valdštejnovi se dnes Jičín může pochlubit nejstarším gymnáziem v Královéhradeckém kraji a 7. nejstarším gymnáziem v České republice. Jičínské gymnázium od svého založení sloužilo k rozvoji vyššího vzdělávání v celé oblasti a zůstává do dnešních dnů prestižní školou vyhledávanou v jičínském regionu.

Jak již bylo zmíněno, historie a samotné založení gymnázia se odehrávalo v režii Albrechta z Valdštejna, jedné z nejmocnějších osobností rakouského císařství v době třicetileté války. Valdštejn je z historického hlediska velmi rozporuplnou a kontroverzní osobností. Pro Jičín a jeho dějiny však představuje klíčovou osobnost. Jeho dědictví spatřujeme v Jičíně a okolí prakticky všude. Jičínská barokní komponovaná krajina, která je tvořena stavbami na pomyslné ose Kartuziánský klášter ve Valdicích - Lodžie - Lipová alej a kostel sv. Jakuba Většího, je toho důkazem. Valdická brána, ač to tak na první pohled nevypadá, do Valdštejnových plánů nezapadala. Valdštejn dokonce uvažoval o jejím zbourání.

Kdo jsou jezuité?

Jezuitský řád, také označován jako Tovaryšstvo Ježíšovo, byl založen Ignácem z Loyoly a potvrzen papežem v Římě roku 1540. Jeho hlavní úlohou bylo posílení římsko-katolické církve v období nástupu reformace a také činnost školská a vzdělávací. Jezuité v Čechách založili 2. pražskou univerzitu, známou jako Klementinum a řadu jezuitských kolejí, což je označení pro jezuitské řádové domy. 

Při kolejích pak vznikala gymnázia, včetně toho jičínského. Vyučovali zde výhradně jezuité. Nejvýznamnější osobností zde byl Bohuslav Balbín a vyučovacím jazykem byla latina. Žáci mohli být i nekatolíci. Po zrušení jezuitského řádu v rámci josefínských reforem byla v roce 1777 přerušena i činnost gymnázia. V Jičíně pak nebyla následujících 30 let vyšší škola. 

Výuka na gymnáziu byla obnovena v roce 1807 zásluho jičínského měšťana Jana Karla Kneise. Slavnostní obnovení školy zahrnovalo i bohoslužby, polední hostinu s výstřely z děl a večerní reprezentační ples. O několik let později, roku 1819, se v rozvrhu hodin poprvé objevila čeština, zatím jako nepovinný předmět. Vyučovacím jazykem se stala o necelých 50 let později. Velká změna pro gymnázium přišla v letech 1882-1883, kdy byla zásluhou ředitele Františka Lepaře postavena současná budova Lepařova gymnázia. 

Významní studenti

Jičínské gymnázium absolvovali mnohé známé osobnosti. Kromě Bohuslava Balbína, který zde nejen studoval, ale posléze i vyučoval, zmíníme například význačného politika 19. století, „vůdce národa“ Františka Ladislava Riegera. Dalšími studenty zde byli - spisovatel Antal Stašek, historik Robert Kvaček, herečka Jana Plodková nebo frontman hudební skupiny Chinaski Michal Novotný – Malátný a mnoho dalších. 

Gymnázium dnes

Studium na gymnáziu má široký všeobecně vzdělávací charakter. Od 3. ročníku čtyřletého gymnázia, respektive od kvinty šestiletého gymnázia, si studenti vybírají semináře se zaměřením na obory, které by chtěli v budoucím studiu na vysoké škole rozvíjet nebo které uplatní u maturitní zkoušky. Velkou podporu dostává zejména výuka cizích jazyků. Každý student má povinnou angličtinu a k ní si volí další jazyk (francouzský nebo německý). 

Mnoho žáků získává anglické certifikáty, což dokládá kvalitu jazykového vzdělání. Velké množství absolventů odchází z Lepařova gymnázia na medicínské obory, což by nebylo možné bez kvalitní přípravy v předmětech biologie a chemie.

V současné době nabízí Lepařovo gymnázium šestileté studium určené pro žáky vycházející ze sedmých tříd základních škol a čtyřletý obor pro žáky s ukončeným základním vzděláním. Se zvyšujícím se zájmem o všeobecné gymnaziální vzdělání se postupně navyšuje i kapacita školy. V souvislosti se zvyšujícím se počtem studentů jsou rozšiřovány a modernizovány i vyučovací prostory. Škola prošla velkou rekonstrukcí, kdy v prostorách půdy vznikly jazykové učebny či sportovní sál. Díky přístavbě výtahu se škola stala bezbariérovou. 

Použité zdroje: