Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčianské teplice, náměstí
Trenčianské teplice, náměstí
Vojtěch Dočkal / CC BY-SA / Wikipedia

Trenčianské Teplice

Trenčianské Teplice leží uprostřed lesů Strážovských vrchů v údolí říčky Tepličky, asi 15 km severovýchodně od Trenčína. Lázně s pěti sirnými prameny patří k nejvyhledávanějším na Slovensku. Tyto léčivé prameny mají příjemnou teplotu 37 až 42 stupňů Celsia, a protože se nemusí chladit, některé z nich vyvěrají přímo v bazénech. V lázních se léčí zejména nemoci pohybového aparátu, neurologické onemocnění a poúrazové stavy.

Lázeňský dům Hamman

Turecké lázně Sina (Hammam) v Trenčianskych Tepliciach
Turecké lázně Sina (Hammam) v Trenčianskych Tepliciach
Fenos / CC BY-SA / Wikipedia

Trenčianské Teplice, lázně, kterým se přezdívá „perla Karpat,“ jsou doloženy již v roce 1379 a koncem 16. století jsou připomínány jako nejvýznamnější lázně v Uhersku. K velkému rozvoji lázní dochází v 19. století a koncem 19. století byla postavena taky nejzajímavější budova ve městě – Turecké lázně Hamman v orientálním stylu.

Tuto lázeňskou budovu vyprojektoval architekt František Schmoranz, který pravděpodobně dobře znal cordobskou Alhambru. Ve svém díle uplatnil maursko – arabské a podobné orientální prvky. Podařilo se mu tak dosáhnout, aby světlo spoře dopadající do lázeňského prostoru mělo zvláštní namodralý odstín. Zdejší lázeňský prostor tak získal ojedinělou, skoro až mystickou atmosféru.

Na západním okraji lázeňského města stojí kostel sv. Štěpána krále s dřevěným vyřezávaným stropem. Ve městě najdete rovněž mnoho lázeňských vil, které většinou slouží jako ubytovací zařízení pro návštěvníky lázní.

V Trenčianských Teplicích stojí nejeden Most slávy

Most slávy
Most slávy
© Artfilmfest

Lázně s krásnou přírodní scenérií navštěvuje mnoho turistů. Každoročně se na počátku léta v lázních koná Mezinárodní filmový festival Art film. Ve městě stojí socha Charlie Chaplina a na Mostě slávy jsou připevněny tabulky s významnými festivalovými hosty. Tak například zde mají tabulky Sophie Lorenová, Gina Lolobrigida nebo Franco Nero.

Lázeňský park v anglickém stylu

Ve městě se nachází krásný lázeňský park v anglickém stylu s hustou sítí parkových cestiček. Bylo zde vytvořeno umělé Labutí jezero s ostrůvkem. Návštěvníky lákají jeho vodní atrakce, přilehlá restaurace, velké množství ryb a ptáků a možnost projížděk po hladině jezera. Mezi návštěvníky lázní je velmi oblíbené termální koupaliště Zelena žaba s plaveckým bazénem, dětským bazénem, vodními atrakcemi a restaurací. Zdejší termální koupaliště se nachází v krásné lesnaté krajině a je odtud taky pěkný pohled na lázně Trenčianské Teplice.

Hrad Beckov

Nejkrásněji se silueta hradu rozprostře od východu
Nejkrásněji se silueta hradu rozprostře od východu
© Jan P. Štěpánek 09/2009

Hrad Beckov patřil k nejstarším uherským hradům. Byl založen ve 12. století jako královský hrad, který chránil západní hranici Uherska. Na počátku 14. století hrad držel uherský velmož Matúš Čák Trenčianský, který hrad stavebně upravil. Na konci téhož století vlastnil hrad Stibor ze Stiboric a ten z hradu učinil středisko svého rozsáhlého panství na západním Slovensku. Tento významný šlechtic nechal hrad přestavět na své reprezentační sídlo a postavit nový palác s rytířskou síní a rovněž gotickou kapli. Na západní straně hradu byl postaven ještě jeden gotický palác s velkým arkýřem. Tyto paláce a kaple byly zdobeny gotickými nástěnnými malbami, jejichž část se zachovala.

Hrad byl později ještě renesančně přestavěn, nově opevněn a na dolním nádvoří byla pak postavena ještě dělová bašta. V roce 1729 však hrad vyhořel, poté již nebyl obydlen a stal se zříceninou.

Zřícenina hradu Beckov, s výraznými ruinami velké hranolové věže, stojí na skále 245 m. n. m., nad řekou Váhem. Z hradu je pěkný pohled na městečko Beckov pod hradem a řeku Váh. Na severu a západě se táhnou hřebeny Bílých Karpat.

Hradní expozice

Na hradním nádvoří se nachází obléhací stroj zvaný katapult a je zde rovněž dobová kovářská výheň a návštěvníci si zde mohou vyrazit památnou minci s motivem Beckova. Hradní studnu zase střeží drak jménem Blundus a v hradní kapli je kopie proslulé zázračné sochy Beckovské Madony. Je zde rovněž výstava středověké hygieny a lázeňství a ve sklepních prostorách severního a západního paláce se nachází výstava dobových her a hraček s názvem Hra na hradě. Jsou zde taky dobové šachy. Milovníci umění zajisté přivítají výstavu obrazů beckovského rodáka Ladislava Medňanského, který patřil k nejznámějším uherským malířům.

Městečko Beckov

Pod hradní skálou stávala ves Beckov již v roce 1208, ze které se vyvinulo městečko opevněné hradbami. Na jeho náměstí stojí pěkné zemanské domy zvané kurie a sloup Nejsvětější Trojice. Na tomto náměstí najdete taky barokní kostel sv. Josefa s františkánským klášterem. Kostel sv. Štěpána krále byl původně gotickou stavbou a později byl barokně přestavěn. V tomto městečku se zachovala taky část městských hradeb.

Muzeum Beckov

Muzeum v Beckově je vysunutou expozicí Trenčianského muzea a má sídlo v renesanční kurii šlechtické rodiny Amborovců. Zdejší expozice jsou věnované hradu Beckově a městečku a taky významným rodákům městečka Beckova. Najdete zde rovněž exponáty, připomínající tradiční řemesla v městečku a okolí a je zde vystaven taky historický nábytek z okolních šlechtických kaštelů a kurií. Na dvoře muzea jsou ukázky tradičních zemědělských nástrojů a jsou zde rovněž umístěny dopravní prostředky slovenské dědiny z nedávné minulosti.

Použité zdroje:

  • Jiří Glet Turistický průvodce VI. zajímavosti ze slovenských hradů a zámků 2017
  • Ján Laciga Turistický průvodce Slovenskem 2006
  • Petr Ludwig, Petr David ml. Západní Slovensko, Slovensko křížem krážem 2012.

Galerie