Křížová cesta vedoucí na vrch Kalvárie u Ostrého

Křížová cesta

Křížová cesta Autor: © Dana Kaiserová 10/2023

Čtrnáct výklenkových kaplí s jednotlivými zastaveními, které zobrazují události spojené s ukřižováním Ježíše Krista, lemují cestu na 398 metrů vysoký kopec už od vesnice. Výjevy deskových maleb do výklenkových kaplí čtrnácti zastavení křížové cesty se podařilo obnovit v roce 2011. Autorem obrazů vytvořených podle dobových analogií je akademický malíř Radomil Klouza. Čtrnáct zastavení popisuje následující pašijové události: Pán Ježíš odsouzen k smrti, Pán Ježíš přijímá kříž, Pán Ježíš padá pod křížem poprvé, Pán Ježíš potkává svou Matku, Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž, Veronika podává Pánu Ježíši roušku, Pán Ježíš padá pod křížem podruhé, Pán Ježíš napomíná plačící ženy, Pán Ježíš padá pod křížem potřetí, Pán Ježíš zbaven roucha, Pán Ježíš přibit na kříž, Pán Ježíš umírá na kříži, Tělo Pána Ježíše sňato z kříže a Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu. 

Vrch Kalvárie

Na vrcholu stojí dvě totožné věžovité kaple, zasvěcené Nalezení a Povýšení svatého Kříže. Postaveny byly po roce 1707. Kaple jsou zděné omítnuté věžovité stavby na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Poměrně prosté fasády člení lizény a otvory v kamenném ostění, ve vrcholu jehlancové střechy je zasazená polygonální zvonička s cibulovitou střechou, v obou z nich jsou patrné pozůstatky dřevěných schodů, které vedly do věžičky. Uprostřed mezi nimi se nachází nižší podélná kaple Božího hrobu, což je nízká kaple z režných kamenných kvádrů, má protáhlý půdorys s oblým závěrem. Přední stěnu ukončuje nízký trojúhelný štít, na bočních stěnách presbytáře a na závěru jsou slepé arkády s polosloupky. Ve střeše kaple je umístěná lucerna. Silueta Kalvárie je výraznou dominantou v okolí Úštěku a díky krásnému výhledu do širokého okolí je vrchol hojně vyhledáván i turisty. Poutní areál byl vystavěn na samém počátku 18. století. Po druhé světové válce začala památka chátrat a zarůstat. To se změnilo až v roce 2005, kdy se jí ujala Společnost pro obnovu památek Úštěcka. Tomuto sdružení se podařilo ve spolupráci s turistickým oddílem TOM Hrušovany a TOM Bobři Úštěk okolí kapliček vyčistit a nadchnout široké okolí pro záchranu objektu.

Poesiomat Autor: © Dana Kaiserová 10/2023

Poesiomat

Poesiomat funguje tak, že ze železné mluvící trubky je vyvedena klika, kterou si kolemjdoucí vyrobí elektřinu. Pak si zmáčknutím tlačítka zvolí jednu z dvaceti zvukových stop. Za poslechu básně se člověk zadívá do krajiny a onen zvuk vytváří nevšední podkres pro nové vnímání onoho místa. Z pohledu kolem se stává rázem jakýsi videoklip. Do zvuku básně zazpívá skřivan, zabzučí včela, zašumí strom, zavoní šeřík. Poesiomat je vlastně mluvící socha či kulturní periskop. Nachází se kromě vrchu Kalvárie i na dalších místech, například v Jičíně, Mariánských Lázních či Kadani. Nikde není stejný, protože žádné místo není stejné. Na vrchu Kalvárie byl poesiomat zprovozněn v roce 2022 a s jeho umístěním pomohl Česko-německý fond budoucnosti. Jeho autorem je Ondřej Kobza. Dovnitř autoři vybírají poezii nebo texty, které jsou spjaté s daným místem, na Bezdězu Máchu, na Šumavě Klostermanna, ale v Krumlově u Vltavy to může být obecně řeka, plynutí v poezii. Na Kalvárii si můžete pustit například píseň Nestůj a pojď, Stín katedrál či Chválím tě, země má. K výběru jsou také básně Jana Zahradníčka nebo Ivana Martina Jirouse. S výběrem textů a namlouváním  pomáhají známí herci, literární vědci či vědkyně, kulturologové, ale i obyčejní lidé, kteří místem žijí. Společně hledají zvukovou, hlasovou, paměťovou stopy v krajině, jako by to místo mluvilo. Mluvící socha se neomezuje jenom na slova, také šumí jako řeka, zvoní zvukem ztracených zvonů, štěká, houká sirénami lodí v hamburském přístavu, zkrátka vytváří pocit a atmosféru místa.

Výstava Zničené kostely Autor: © Dana Kaiserová 10/2023

Zničené kostely severních Čech

Ve všech kaplích se nachází fotografie s popisky, které připomínají zničené kostely na severu naší země. Výstavu zaštítili bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka a exministr kultury Jiří Besser. Osud kostelů na pomezí okresů Děčín a Litoměřice má velmi podobný scénář, jenž vychází z dlouhodobého chátrání církevních staveb celého regionu. Klíčové období pro kostely bylo období 60. a 70. let 20. století. Děčínský okresní národní výbor v tu dobu rozhodl, že do církevních staveb v několika obcích (Mukařov, Huntířov, Valkeřice a další), nebudou směřovat žádné stavební investice a kostely tak byly vědomě ponechány chátrání. Na jaře roku 1973 pak došlo k dalšímu zásadnímu rozhodnutí, žádosti o vyjmutí z památkového fondu. Po souhlasu nejvyšších míst následovala v roce 1974 systematická a postupná likvidace jednotlivých kostelů. Připomínán zde je například kostel Nejsvětější Trojice na Božím vrchu. Ten byl zbourán v 70. letech minulého století pro špatný stav. Dalším představovaným a zničeným kostelem je kostel sv. Františka Serafinského v Mukařově. Zanikl v roce 2002, jediné, co se z něj zachovalo, je zvon, který byl umístěn do muzea v Zubrnicích.

Pomník osvobození Autor: © Dana Kaiserová 10/2023

Pomník osvobození

Použité zdroje:

Galerie