Korunovační studna v Jičíně na Valdštejnově náměstí

V Jičíně na náměstí se nachází mnoho významných a zajímavých staveb. Je mezi nimi i Korunovační studna. Často bývá označována jako kašna, avšak toto označení není správné. Jedná se totiž skutečně o bývalou studnu.

Korunovační studna
Korunovační studna (Autor: © Dana Kaiserová 9/2023)

Historie původní studny

Již ve středověkých dokumentech se dočteme o existenci hluboké studny uprostřed jičínského náměstí. Vyskytuje se i na spoustě kreseb z té doby, například na kresbě Josefa Hlubučka z roku 1681 zobrazující jičínské náměstí před ničivým požárem, nebo také na známé kresbě Josefa Sikory z roku 1756. Na nich je vidět objekt studny zakrytý vyšší dřevěnou helmovitou střechou. V dokumentaci o velkém jičínském požáru, který vypukl roku 1768, se pak dozvídáme, že shořel i dřevěný kryt studny uprostřed náměstí. Střecha studny byla samozřejmě obnovena a studna tak dál plnila svou funkci. Z roku 1836 pochází další zmínka, která se týká střechy studny. Informuje o tom, že střecha studny na náměstí byla již tak shnilá a sešlá, že musela být stržena, aby neohrožovala obyvatele jdoucí pro vodu.

Korunovační studna
Korunovační studna Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Korunovační studna

Na místě staré kašny byla roku 1836 vybudována studna nová, která dodnes nese název Korunovační. V tomto roce se chystala do Jičína vzácná návštěva, a to samotný císař Ferdinand V. Dobrotivý, který měl naplánovanou cestu přes Jičín do Prahy, kde měla proběhnout jeho korunovace na českého krále. Na radě města padl návrh, aby byla studna honosně rekonstruována právě na počest návštěvy města císařem. Jelikož návštěva měla proběhnout již v srpnu téhož roku, byla Korunovační studna navržena a vystavěna velmi rychle, a to tak rychle, že při výstavbě nebyly dodrženy všechny tehdejší obvyklé úřední náležitosti nařízené při výstavbě obecních staveb. Samotnou stavbu provedenou v empírovém slohu navrhl v krátkém čase krajský inženýr Josef Fritz, který taktéž vyhotovil i rozpočet stavby. Záhy po zhotovení návrhu se začalo se samotnou výstavbou. Celkový náklad na výstavbu činil 1766 zlatých a 18 krejcarů. Jelikož nebyly dodrženy schvalovací předpisy, komise krajského úřadu o dva roky později prostě jen převzala rozpočet a plány ing. Fritze na vědomí. V zápisu z téhož roku se stavba Korunovační studny popisuje takto: „Stavba má podobu malého chrámu, jejíž střední vyšší část čtvercového půdorysu je nesena čtyřmi pilastry a mezioblouky a na dvou protějších stranách jsou polokruhovité přístavky o 3 celých a 2 polosloupech toskánských, mezi nimiž jsou železné mříže. Střední část je segmentovitě zaklenuta, na jejím vlyse jsou plastické dekorace konvicovitých nádob a větví. Studeň je kryta bílým plechem“. Připomeňme, že v té době se jí říkalo také Konvičkova studna, toto pojmenovaní se mezi místními obyvateli zachovalo až dodnes. Běžně bývá uváděno, že název vznikl podle konvicovitých nádob v ornamentech stavby. Tak to ale není, stačí připomenout, že v době vzniku Korunovační studny byl starostou Jičína velmi populární Jan Konvička, ten starostoval Jičínu dlouhých 38 let, a to od roku 1806 do roku 1844. K výrazné změně došlo v roce 1936, kdy byla původní studna zazděna a na návrh architekta Čeňka Musila byla stavba doplněna skříní meteorologické služby z umělého kamene. Dodnes je tento sloup zachovalý, pouze skříň je místo meteorologických přístrojů vyplněna turistickými informacemi o městě a okolí. Od roku 1958 je studna památkově chráněna jako kulturní památka a od roku 1967 je chráněna jako součást jičínské městské památkové rezervace.

Skříň meteorologické služby
Skříň meteorologické služby Autor: © Dana Kaiserová 9/2023

Popis studny

Studna je umístěna uprostřed náměstí, přístupy má ze strany jižní a severní. Drobná stavba antikizujícího chrámu se sestává z vyšší střední části a dvou půlkruhových sloupových přístavků na stranách východní a západní. Střední část je na severní a jižní straně otevřena půlkruhovými arkádami na pilířích, uprostřed archivolt, výrazně vystupují závěrové klenáky. Nárožní střední části jsou rámovány toskánskými pilastry, nad nimi probíhá kládí s reliéfy věnců a váz překřížených palmovými listy. Přístavky mají charakter portiku s toskánskými sloupy a polosloupy. Prostor uzavírají klasicistní kříže. Nad střední částí nízká plechová přilba, nad přístavky mělké půlkuželové stříšky. Střední prostor je sklenut plackovou klenbou, boční prostory jsou plochostropé.

Použité zdroje:

  • Interregion.cz
  • Pamatkovykatalog.cz
Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici II.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti státní hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Špičák a Ostrý neboli Osser
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vyhlídky na slezské hranici I.
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Stádlecký řetězový most. Kuriozita, která nemá obdoby
Most se zaslouženě stal národní kulturní památkou. Je to jediný dochovaný řetězový empírový most v ČR. Jenže to není vše, co tento most činí výjimečným. Původně nestál na...

Za výhledy do okolí české hranice – Čerchov a kraj pod ním
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Čarták a Miloňová
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Poledník
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Příběhy a osobnosti Vyšehradu – Popelka z akcízu
Bylo nebylo, byl jeden (Vyše)hrad a na tom (Vyše)hradě byl domeček a v tom domečku bydlela Popelka. Se svojí jmenovkyní z pohádky Boženy Němcové toho měla hodně společného. I jí...

Za výhledy do okolí české hranice – Velká Čantoryje neboli Czantoria
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Hvozd neboli Hochwald
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...