Kašna Amfitrité a Neptuna na jičínském náměstí

Kašny na náměstí v minulosti

Již v 16. století je na náměstí v písemnostech zmiňována nejen existence studny, ale i jednoduché kašny napájené z vodárenské věže. V roce 1642 pak již nalezneme na náměstí kašny dvě, jedna stála na místě současné kašny, druhá byla situována níže před domem č. 33. Někdy na konci 17. století je zmiňována ještě kašna třetí, a to v dolním rohu před novou radnicí. Kašny byly zásobované dřevěným potrubím z asi 300 metrů vzdálené vodárny postavené u hráze rybníka Knížete. Všechny tři kašny byly zřejmě dřevěné, postavené z přitesávaných dřevěných trámů. V roce 1832 došlo k položení základů zcela nových kašen a celkově i vodního hospodářství města. Na náměstí byly navrženy dvě kašny, které měli jednoduchý čtverhranný půdorys s rovnými stěnami. Plány se však změnily a kašnám byl navržen zdobnější tvar s vypouklou stěnou a medailony, uprostřed kašny byl navržen sloup se sochami a chrliči. Na horní, tedy východní straně, se jedná o sochu Amfitrité, na dolní západní straně náměstí je pak socha Poseidóna. V řecké mytologii byl Poseidón bohem vodního živlu a Amfitrité znázorňovala nejkrásnější z mořských bohyň a byla jeho ženou. Římané si pak boha Poseidóna ztotožnili s bohem Neptunem, proto se i spodní kašna stále častěji označovala jako Neptunova, až název zcela převzala. Obě sochy v duchu empíru zhotovil v roce 1835 Jan Sucharda mladší z Nové Paky, přední regionální sochař, řezbář a malíř. Rozpočet na výstavbu každé kašny činil 188 zlatých a spolu s jejich výstavbou došlo také k výměně starého nevyhovujícího napájecího potrubí. Záznam z roku 1836 popisuje kašny takto: „Na náměstí na dlouhé ose stojí dvě kamenné kašny na podezdívce, římsami pásované, s kamennými podstavci uprostřed, z kterých voda olověnými rourami na čtyři strany vytéká, kteréžto výtoky jsou dekorovány lvími hlavami. Na podstavci západní kašny je Neptun, u východní socha Amphitrité v životní velikosti. Obě nádrže, podstavce i sochy jsou natřeny kamenně zelenou olejovou barvou. Tyto kašny i s dřevěným ochranným obložením pro dobu zimní jsou zhotoveny před několika málo léty, materiál je v dobrém stavu, ač západní kašna není dosti dobře vodotěsně spojena. Potrubí od těchto kašen až k vodárenské věži je železné, a protože teprve před několika lety bylo položeno, je dobré a vyhovující“.

Bohyně Amfitrité Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Zrušení Neptunovy kašny

V roce 1880 došlo k přestavbě a rekonstrukci obou kašen. Neptunova kašna byla posunuta blíže k centrální městské studni, označované dnes jako Konvičkova nebo Korunovační studna, a byla také více zapuštěna do země. Důvodem k přesunu prý bylo získání více místa pro obilné trhy. Rekonstrukci a veškeré kamenické práce provedl Josef Stuchlík, železné prvky a zábradlí dodal místní zámečnický mistr František Kofránek. Neptunova kašna dle zápisu vyčnívala pouhých 40 cm nad zem, neměla již kamenné obložení, ale pouze železné kované zábradlí a byla přikryta dřevěnými fošnami s otvory pro nabírání vody. Neptunova kašna však po zapuštění do země špatně těsnila a moc nevyhovovala obyvatelům přilehlých domů k nabírání vody, a tak v roce 1892 byla podána na městskou radu žádost o odstranění Neptunovy kašny a její nahrazení jednoduchým vodním stojanem. Rada se Neptunovou kašnou zaobírala na schůzi v červnu 1894, na které se usnesla že kašnu zruší. Firma Knotek z Jičína nabídla, že na místě zrušené kašny postaví zdarma kovový vodní stojan. Socha Neptuna pak měla pohnutý osud, byla nejprve deponována na nádvoří tzv. reálky, dnes jde o budovu průmyslové školy strojní, odkud byla uklizena do sklepních prostor, kde ji studenti poškodili. Nejprve ji natřeli vápnem na bílo a posléze ji utrhli ruku. Socha byla opravena až v roce 1915 Karlem Stuchlíkem a umístěna do lesoparku Čeřovka k jezírku. Poslední informace o soše jsou z roku 1936, kdy jí opět chyběla ruka a nacházela se v poměrně žalostném stavu. Co dalšího se dělo se sochou Neptuna je již jen otázkou domněnek. Osudem sochy Neptuna se detailně zabýval spolek Jičínská beseda, který provedl i archeologický průzkum v místě Čeřovského jezírka, bližší informace o této zajímavé akci je možné dohledat na stránkách zmíněného spolku.

Chrliče vody Autor: © Dana Kaiserová 8/2023

Kašna Amfitrité

Kašna Amfitrité sloužila na horní části náměstí dále v téměř nezměněné podobě do počátku 20. století. Poté byla na čas naplněna hlínou a osázena okrasnými květinami, aby byla později opět uvedena do provozu jako kašna. Kašna Amfitrité je umístěna na východní straně náměstí, asi 20 metrů od Mariánského sloupu. Vana kašny má téměř čtvercový půdorys se zkosenými rohy a je ohrazena kamennými deskami tesanými z pískovce, na vrchní hraně jsou umístěny profilové kamenné desky. Uprostřed bočních desek jsou ozdobné oválné medailony. Ve středu kašny je lehce prohnutá ženská socha Amfitrité, která stojí na nepravidelném osmibokém sloupu, ze kterého asi v půli vyčnívají do čtyř stran hlavy ryb, chrlící do kašny vodu. Další dvě ryby v podobě chrliče má vodní víla pod nohama. Amfitrité je oděna do volného roucha, které si přidržuje levou rukou, v pravé ruce pak svírá veslo. Kašna je památkově chráněna od května roku 1958, další opravy se jí dostalo v roce 1974, a poté ještě v roce 1990. Poslední komplexní restaurování proběhlo v roce 2007, kdy došlo k opravě nádrže kašny, a také podzemní technické části, rok na to byl nově zprovozněn vodní oběh všech chrličů vody.

Použité zdroje: