Jak přežít týden u moře v bulharské Albeně nedaleko Varny
25. listopad 2022 | Jiří Vlky Čížek 9.5 min | Cestování
Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20 km od města Varna v bulharském letovisku.
Pokud se někdy rozhodnete užít si písečné pláže, teplé moře, vězte, že v Bulharsku můžete. Má to svá ALE. Ne všude si dopřejete odpovídající ubytování, kvalitní stravu a ochotný personál. Pokud omylem sáhnete po hotelu, který byl vystavěn v 60. letech minulého století s flegmatickou obsluhou, můžete být trochu nemile překvapeni. Proto hned v úvodu doporučuji si dobře rozmyslet, do jakého hotelu se vydáte a v jaké cenové kategorii se budete pohybovat.
Vyplatí se trochu si připlatit
V našem případě bude řeč o hotelu ELITSA hned vedle stavebně totožného hotelu NONA, který se nalézá přímo u moře, což je v současnosti jeho jediná deviza. Všichni, co jezdili do Bulharska v minulém století, určitě někdy narazili na rezort Albena, kde se tyto dva a další hotely nachází.
Do hotelu se s cestovní kanceláří dostanete většinou ráno kolem 9. hodiny. První nemilé překvapení přichází už v recepci, kdy Váš pokoj bude připraven až na 2. hodinu odpoledne. Takže Vám nezbývá, než si zavazadla uložit do hotelové úschovny a namísto odpočinku po dlouhé cestě se musíte vydat strávit pár hodin po vlastní ose. Má to ovšem i výhodu, že se projdete po okolí, stavíte se na oběd v nějaké místní restauraci a nasajete první okamžiky bulharské atmosféry a trochu se rozkoukáte. To, že je Bulharsko pro našince dražší zjistíte hned při první procházce. Oběd vychází většinou kolem 19 LEVA což je v přepočtu něco málo přes 250 Kč, točená zmrzlina nevalné kvality vyjde na 1,5 LEVA a litr vody na 1 LEVA.
Na jednu věc je nutné si dát pozor. Když si budete chtít vybrat z bankomatu peníze je nutné mít fyzickou platební kartu. Na mobil nebo hodinky zapomeňte. Sice jsou bankomaty označené logem bezkontaktního výběru, ale to u všech bankomatů, které jsme dohledali, nefungovalo. Zachránila nás až směnárna, kde nám umožnili vybrat přes jejich platební terminál. Ani platby mobilem u obchodníků nefungují vždy. Je to tak 50/50.
Na druhou hodinu se vrátíte do hotelu a Váš pokoj je již připraven. Nečekejte žádný luxus, smiřte se s tím, že zde budete jen přespávat a tak proleželé matrace, ze kterých bolí záda, vás budou utvrzovat v tom, že se těšíte domů. Koupelna pamatuje lepší časy a tak flikováním opravovanou prostoru 2,5x1 m budete navštěvovat opravdu jen v nouzi. Klimatizace je funkční a zcela zbytečná televize je po celou dobu pobytu jen sběrač prachu. V rychlosti si vybalíte a přesunete se k moři případně na lehátko k bazénu.
Moře je zde s písečnými plážemi proměnlivé.
Jak do viditelnosti tak do velikosti vln. Písek je zde ale úžasný. Hrabáním a tvarováním se zde dají strávit nekonečné hodiny. Nemilé překvapení nás čekalo po prvním vstupu do moře, kde naše končetiny obalili nějací broučci a docela bolestivě nás začali kousat. Na promenádě jsme se zkusili informovat, o co se jedná, ale prý jsou to jen neškodné "štípalky" a že je stačí jen odehnat. Vyskytují se jen, pokud je moře klidné. Zbytek dne jsme již strávili u bazénu v křišťálově čisté a teplé vodě. Do konce pobytu jsme je v moři už nepotkali.
Na pláži před hotelem jsou rozmístěny slunečníky s lehátky. Jelikož jsme zvyklí z Chorvatska si lehátko zaplatit, informovali jsme se na cenu. První dvě řady u moře jsou placené a ostatní jsou gratis. Placené vyjdou na 15 LEVA na den, což nás docela překvapilo, neboť v Řecku a Chorvatsku to vyjde většinou na 5 EUR na den. Ve skutečnosti jsme za celou dobu pobytu u moře slunečník nevyužili. Buď jsme polehávali u bazénu a k moři jsme si došli a nebo vždy strávili čas hrabáním v písku, lovením a pozorováním mušliček nebo si užívali vlny. Ty v Bulharsku jsou téměř vždy a když nejsou tak jsou v moři štípalky. Nad bezpečím koupajících dohlíží plavčíci na strážních věžích, které naleznete rozmístěné po cca 100 m po celé délce pláže. A ti jsou nekompromisní. Jak je červená vlajka a vy máte ve vodě více jak koleno, už na Vás piští. Ovšem když padne 18. hodina, plavčíci zmizí a můžete si dělat co chcete.
Velmi často jsme byli v bazénu u hotelu a párkrát jsme zašli i k bazénu jiného hotelu, kde byly pro děti vodní atrakce. Bazény jsou volně přístupné a ač jsou zde plavčíci a jasně vidí, ke kterému hotelu patříte díky pásce na ruce, nikdo nás z místa nevyhodil. V resortu Albena naleznete i aquapark, na který ovšem byly tak dlouhé fronty, že jsme jeho návštěvu vzdali.
Pokrmy byly trochu problém
Další problém byla jídelna. Zpočátku s nadšením prohlížíte pestrou nabídku a vždy najdete, co lahodí Vašim chuťovým pohárkům, ale po třetím dni zjistíte, že se některé věci dosti opakují a některé věci, které byly včera, se objevují v jiné formě dnes. Nakonec se ustálíte na stereotypu toho nejmenšího zla. Abych ale nekřivdil kuchyni a obsluze, myslím, že vařit pro takové davy stále dokola není snadné a snaha se musí ocenit. Některá jídla byla chutná, bohužel jich bylo poskrovnu. My jsme šli raději několikrát do restaurace kde to, co jsme si vybrali, bylo vždy výborné.
Cestování a výlety
Jedenkráte jsme si naplánovali cestu do Varny. Chtěli jsme se podívat na nějaké římské památky, projít město, navštívit věhlasný Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice a zajít do restaurace a po cestě zpátky navštívit starý klášter. Půjčení auta je výhodnější platit v LEVA než v EURECH. Vyjde to levněji. Malé auto na den Vás v přepočtu stojí příjemných 1000 Kč. Pro vjezdy a výjezdy z Albeny je nutná karta, kterou se otevírají závory. Někde jsou čtečky SPZ a vozidla z půjčovny jsou registrovaná. Půjčovna se dá snadno nalézt ve foyer tehdy nejluxusnějšího a nejvyššího hotelu Dobrudzha.
V dopravě nejsou žádné záludnosti, stačí dodržovat předpisy. Pravdou je, že jsme začali jezdit rychleji než nám bylo dopravní značkou nakázáno, a to jen proto, že jsme vlastně byli brzdou dopravy a stále nás předjížděli místní obyvatelé a to i v místech, kde to bylo o strach. Ve Varně jsme navštívili Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, římské termální lázně, tedy to co z nich zbylo, a spoustu dalších více či méně významných míst. Po cestě zpět do Albeny pak ještě klášter Aladža. Delfinárium jsme vynechali, neboť jsme byli instruováni ze zkušenosti jiných hostů, že to byla předražená bída s nouzí. Ještě po cestě zpět jsme se vydali na opačnou stranu od Albeny k letohrádku královny Marie v Balčiku. Zde se projevila ta pravá bulharská mentalita. Rádi bychom se podívali do zahrady. U pokladny byla cedule hlásající vstup za 15 LEVA na osobu. Bohužel jsem se dozvěděli, že tam, kam chceme, musíme projít branou, která jim nepatří a musíme uhradit u vedlejšího stolečku dalších 20 LEVA, které jsou spojeny s návštěvou i zmíněné vily. Snažili jsme vysvětlit, že nás vila nezajímá a že podle jejich ceníku se chceme podívat pouze do zahrady. A písnička se několikrát opakovala jako na rozbitém kolovrátku. Odmítli jsme platit přes 30 LEVA za osobu a tak jsme si zahradu prohlédli pouze zpoza plotu. Dodnes jsem zcela nepochopil, jak to tedy s tím vstupným bylo. Chcete si koupit rohlík u kterého je cenovka 5 Kč, ale abyste ho mohli vynést z obchodu, tak musíte vrátnému uhradit ještě 6 Kč. Asi takhle nějak.
Bulharská měna je LEVA a lidi jsou občas stejný
Co také byla bída s nouzí, to byla obsluha na plážovém baru. Ač jsme měli All inclusive (asi jako všichni kolem), tak to spíše vypadalo, jako by nám chyběl jiný pásek na ruce Extra all inclusive. Na nápoje se muselo čekat, až obsluha za rohem dokouří své druhé cigárko, případně si vyřídí nezbytné telefonáty. Při žádosti o colu jste dostali ananasový džus atp. Zda to byl záměr odradit lidi, nevím. Pravdou je, že po několika pokusech nás přestalo bavit domáhat se kelímku s nápojem a přestali jsme tuto nedobytnou baštu občerstvení obléhat.
Výlet po rezortu na šlapacím kole
Kdo nezkusil, neuvěří. V první okamžik nápad na zapůjčení šlapacího kola vypadá skvěle. Dostanete se dál, proplétáte se mezi lidmi na promenádách a uvidíte mnoho věcí, které byste jinak neviděli a neobjevili. Jenže rezort není úplně na rovině jako jsou třeba Pardubice a tak mírné kopečky Vám dají zabrat a jste rádi, že se po hodině můžete tohoto mučícího nástroje zbavit. Kdo si cestu skutečně užije, jsou děti, které sedí před vámi na pohodlné sedačce a mají tak jedinečný výhled a jejich občasné povzbuzování přejdete s úsměvem.
Budete míjet stánky se vším možným. Místa, kde se můžete projet na dinosaurech a jiných příšerách a vyřádit se v zábavních parcích. Byl jsem ovšem zklamaný, když jsem u jednoho stánku zahlédl vystavenou velikou osušku s obličejem Putina. To už napadl Ukrajinu. Napadlo mne zabavit ručník a při nároku prodavače na platbu mu vysvětlit, že si jej prostě beru, jak to dělá jeho idol. To jsem z ohledu na následky a popotahování s úřady nakonec nerealizoval. Nicméně jsme jej alespoň sundali a hodili do bedny jako nesouhlasné stanovisko s propagací jednoho magora.
A co říci závěrem?
Bulharsko má moře. Jinak bych tam asi ani nechtěl jet. Osobně mám raději Řecko. Tam se dá i potápět a pod vodou je i něco vidět. Dětem to je ale jedno, ty jsou nadšené a šťastné všude, kde je voda, moře a spousta nových věcí a nevadí jim nevzhledná koupelna a teplé pivo :-) Těch pár dní nakonec uteklo jako voda a cesta domů dlouhá, předlouhá. Pokud přeci jen ještě někdy Albenu navštívíme, rozhodně budu preferovat ubytování v některém z nově postavených hotelů i za cenu vyšších nákladů. Asi stárnu a lenivím.
- Fyzickou platební kartu vždy s sebou, mobilem nebo hodinkami nezaplatíte všude a z bankomatů nevyberete,
- lepší platit místní měnou, spousta věcí vyjde levněji,
- koupat se dá i u jiných hotelů,
- první dvě řady slunečníků u moře jsou placené,
- za fotku s nějakým maskotem si připravte 100 LEVA,
- po příjezdu čekáte do 14 hodin na pokoj.
Galerie
