Hrad, který všichni známe, ale málokdo se na něj byl podívat.

Hrad Brtník, z dnes již legendárního rodinné komedie režiséra Oldřicha Lipského Ať žijí duchové, je ve skutečnosti zřícenina hradu Krakovec, kterou naleznete na okraji stejnojmenné vsi na Rakovnicku.

Krakovec
Krakovec
Autor:© Tomáš Marek, 05/2007

Majestátní zříceniny starobylého hradu z konce 14. století sice nepatří mezi nejznámější výletní cíle, přesto však mnohému návštěvníkovi přijdou povědomé. Místo nenápadně stojící na široké skalní ostrožně uprostřed křivoklátských lesů zaujalo v roce 1977 tvůrce rodinné komedie o rytíři Brtníkovi z Brtníku a jeho dceři Leontýnce. Dvojice pohádkových bytostí ve filmu pomáhá skupině dětí, které se snaží zachránit chátrající hrad a udělat si v něm klubovnu. Spoluautorem scénáře ke komedii plné nestárnoucích písniček byl Zdeněk Svěrák, hudbu složil Jaroslav Uhlíř. Zahráli si v něm mimo jiné Jiří Sovák, Vlastimil Brodský či Lubomír Lipský.

Do hradu vstoupíme přes příkop po dřevěném mostě z počátku tohoto století. Byl postavený výhradně ručně s pomocí postupů i nástrojů z období pozdního středověku. Z nádvoří vede schodiště dolů do místnosti, která ve filmu Ať žijí duchové představovala hradní hladomornu. Na její zeď se museli malí hrdinové v noci podepsat, aby byli přijati do dětské party. Filmaři si však pro potřebu natáčení stavbu dotvořili k obrazu svému. Marně byste zde hledali bránu před vchodem do hradu nebo klasickou sedlovou střechu – dílo „skřítků tesařů“. Místo ní nejvíce ohrožená místa hradu poslední dva roky chrání speciální travní střecha. Ta má zabránit nepříznivému působení vlhkosti na středověké zdivo. 

Pohodlné sídlo s důmyslným vytápěním 

Pozoruhodný je fakt, že Krakovec je jakýmsi přechodem mezi hradem a zámkem. Stavba neměla primárně obrannou funkci, ale vznikla jako místo reprezentace a pohodlného bydlení. Byl zde na tehdejší dobu mimořádně důmyslný systém vytápění. Speciální průduchy rozváděly teplo do všech místností v hradu a teploty se tak pohybovaly okolo příjemných dvaceti stupňů. Jeho zakladatel křivoklátský purkrabí a oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok mu vymyslel příhodnou přezdívku Chalůpka. 

Krakovec podzemí
Krakovec podzemí Autor: © Petr Benda 07/2005

Do českých dějin se místo zapsalo jako poslední místo pobytu Mistra Jana Husa před jeho odjezdem na kostnický koncil. Během třicetileté války hrad plenila bavorská a saská vojska a i když se poté dočkal oprav, nesloužil už nikdy jako panské sídlo. Jeho zkáza byla dokonána roku 1783, kdy objekt vyhořel po zásahu bleskem a zůstaly z něj rozvaliny. 

Díky zásahu památkářů je však objekt velmi dobře zachovalý. Pohled z prostorného nádvoří je pro návštěvníka velmi působivým zážitkem. Všude okolo se tyčí vysoké zdi se zajímavými architektonickými prvky a unikátními žebrovými klenbami. Není divu, že zdejší prostředí zaujalo filmaře nejednou. Štáb režiséra Václava Vorlíčka sem zasadil některé scény z pohádky z roku 1978 Princ a Večernice. 

Galerie

Diskuze u článku 0 příspěvků
Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat