
Trnava je krajské město s populací přes 65 000 obyvatel. Leží na hlavní železniční trati a na dálnici z Bratislavy do Žiliny. Kromě hradeb jsou zde k vidění katedrály sv. Mikuláše a sv. Jana Křtitele, kostely sv. Jakuba a sv. Heleny, městská věž a měšťanské domy. Z hradeb stojí za návštěvu především západní úsek s příkopem a parkovou úpravou.
Vnitřní plocha města vymezená hradbou byla 56 ha. Obvod opevnění byl přibližně 3 km. Jednalo se o jednu z největších opevněných městských ploch v tehdejší Evropě. V počáteční fázi výstavby bylo opevnění dřevohlinité. Věže opevnění byly postaveny z pálených cihel a stály o samotě ve valu. Bylo jich dohromady 35. Po celém obvodu bylo město chráněno vodním příkopem napájeným vodou z řeky Trnávky. V opevnění byly čtyři věžové brány, dvě na severu a dvě na jihu. Postupně přibyly další menší brány, tzv fortny. Původní val mezi věžemi opevnění byl během sta let po první fázi výstavby postupně nahrazen hradbou z pálených cihel. Trnava leží v rovinaté krajině, takže kámen byl těžko dostupný. Pouze základy byly kamenné. Výška hradby byla 10 m a šířka téměř 2 m. Věže umožňovaly flankování (boční ostřelování) hradeb. Na úrovni ochozu sloužily k obraně kromě střílen také dosud patrné smolné nosy. Těmi obránci lili horkou vodu nebo smůlu na útočníky. V 19. stol. byly brány spolu s některými úseky hradeb zbourány a příkop zasypán s výjimkou západní strany. I tak se zachovaly přibližně dvě třetiny obvodu hradby. Zdivo hradeb a věží je dnes s výjimkou jihovýchodní části dobře zakonzervováno. V roce 1937 vznikla v západní hradbě nová Bernolákova brána rozšířením původní fortny..
stol. Hradbou bylo obehnáno původní slovanské obchodní město, německé čtvrtě zůstaly vně opevnění. V letech 1432-35 byla Trnava centrem husitů pro celou severozápadní část uherského království. V dlouhém období let 1541-1820 bylo město po tureckém záboru většiny území Uherska sídlem arcibiskupů z Ostřihomi (Esztergomu). V letech 1635-1777 byla ve městě jezuitská univerzita, v době založení jediná v celém Uhersku. Na konci 18. a začátku 19. stol. začala Trnava upadat na významu. Univerzita byla přesunuta do Budína a arcibiskupství se přestěhovalo zpátky do Ostřihomi. V roce 1844 byla Trnava spojena s Prešpurkem (nyní Bratislavou) koňskou dráhou. Jednalo se o první železnici na území uherského království. S železnicí pak přišla industrializace města..