městské opevnění

Západní úsek hradby v ulici Radlinského s novověkou Bernolákovou bránou z roku 1937.

© Pavel Semple, 04/2016

Městské opevnění bylo postaveno na přelomu 13. a 14. stol. Mělo téměř pravidelný obdélný půdorys o rozměrech 800 x 700 m s delší osou ve směru sever-jih. Vnitřní plocha města vymezená hradbou byla 56 ha. Obvod opevnění byl přibližně 3 km. Jednalo se o jednu z největších opevněných městských ploch v tehdejší Evropě. V počáteční fázi výstavby bylo opevnění dřevohlinité. Věže opevnění byly postaveny z pálených cihel a stály o samotě ve valu. Bylo jich dohromady 35. Po celém obvodu bylo město chráněno vodním příkopem napájeným vodou z řeky Trnávky. V opevnění byly čtyři věžové brány, dvě na severu a dvě na jihu. Postupně přibyly další menší brány, tzv fortny. Původní val mezi věžemi opevnění byl během sta let po první fázi výstavby postupně nahrazen hradbou z pálených cihel. Trnava leží v rovinaté krajině, takže kámen byl těžko dostupný. Pouze základy byly kamenné. Výška hradby byla 10 m a šířka téměř 2 m.…  číst dále

První písemná zmínka o Trnavě je z roku 1211. V roce 1238 obdržela jako první na území dnešního Slovenska městská práva od uherského krále Bély IV. Mnozí obyvatelé byli německého původu, zvláště po tatarském nájezdu v roce 1242. Městská hradba byla postavena na přelomu 13. a 14. stol. Hradbou bylo obehnáno původní slovanské obchodní město, německé čtvrtě zůstaly vně opevnění. V letech 1432-35 byla Trnava centrem husitů pro celou severozápadní část uherského království. V dlouhém období let 1541-1820 bylo město po tureckém záboru většiny území Uherska sídlem arcibiskupů z Ostřihomi (Esztergomu). V letech 1635-1777 byla ve městě jezuitská univerzita, v době založení jediná v celém Uhersku. Na konci 18. a začátku 19. stol. začala Trnava upadat na významu. Univerzita byla přesunuta do Budína a arcibiskupství se přestěhovalo zpátky do Ostřihomi. V roce 1844 byla Trnava spojena s Prešpurkem (nyní Bratislavou) koňskou…  číst dále