
Délka zdi byla 80 římských mil (117,5 km) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a byla celá vystavěna z kamene. Na každé římské míli stály mílové hrady, malé pevnosti určené pro posádky ve službě na zdi. Mezi dvěma mílovými hrady stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Strážní věže dostaly číselné označení po nejbližším východně od nich ležícím mílovém hradě. První dvě písmena abecedy určují jejich pořadí v dané míli. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí, pokud to terén… číst dále
Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit Římskou říši před skotskými kmeny na severu. Zeď stavěly tři římské legie, druhá legie Augusta, šestá legie Victrix a dvacátá legie Valeria Victrix. Na stavbě se podílelo okolo 15 000 vojáků po dobu přibližně šesti let. Zeď byla v polovině 2. století krátce opuštěná. Římané v té době posunuli hranici říše na severněji ležící Antoninův val. Ten ale kolem roku 164 pro přílišný odpor skotských kmenů opustili a ustoupili zpátky na Hadriánovu zeď. Ta pak sloužila jako hranice říše až do začátku 5. století, kdy Římané provincii Britannia opustili. Anglický mnich svatý Beda Ctihodný zmínil Hadriánovu zeď v době kolem roku 730. V té době měla stále výšku okolo 4 m. V pozdějších stoletích a především v novověku byla ale systematicky rozebírána na stavby v okolí. Od roku 1987 je Hadriánova zeď na seznamu světového… číst dále