
Délka zdi byla 80 římských mil (117,5 km) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a byla celá vystavěna z kamene. V rozestupu jedné římské míle stály při zdi tzv. mílové hrady (milecastles) pro malou posádku. Mezi dvěma mílovými hrady pak stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí, pokud to terén umožňoval. Mílový hrad 39 je obdélná kamenná pevnost přistavěná k jižní straně Hadriánovy zdi. Stojí v rovném terénu mezi dvěma návršími. Na severní straně chránil zeď a mílový hrad strmý skalnatý svah. V tomto místě začíná doleritový skalní útes… číst dále
Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit říši před skotskými kmeny na severu. Ke zdi byly v pravidelném rozestupu jedné římské míle přistavěny mílové hrady. Tyto malé pevnosti byly určeny pro posádky ve službě na zdi. V každém mílovém hradě mohlo sloužit odhadem 20-30 vojáků. Posádka z každého mílového hradu střežila přilehlý úsek zdi. Mílový hrad 39 postavila patrně šestá legie. Označení mílový hrad použil poprvé formálně Robert Smith v roce 1708. Místní lidé je ale používali mnohem déle. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Mílové hrady mají kromě čísla většinou i jméno. Jaký systém označení měli Římané, dnes není známo. Archeologický výzkum mílového hradu 39 proběhl v letech 1908-1911 a znovu v osmdesátých letech 20. století. V jihovýchodním rohu byla nalezena… číst dále