mílový hrad 39 (Castle Nick)

V rozestupu jedné římské míle stály při zdi tzv. mílové hrady (milecastles) pro malou posádku. Mezi dvěma mílovými hrady pak stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí, pokud to terén umožňoval. Mílový hrad 39 je obdélná kamenná pevnost přistavěná k jižní straně Hadriánovy zdi. Stojí v rovném terénu mezi dvěma návršími. Na severní straně chránil zeď a mílový hrad strmý skalnatý svah. V tomto místě začíná doleritový skalní útes Peel Crags, po jehož okraji Hadriánova zeď pokračuje k západu. Právě u mílového hradu 39 strmý severní svah útesu přechází v kolmou skalní stěnu. Východně od mílového hradu je sedlo Sycamore Gap, které dělí dvojici útesů. Na druhé straně sedla zeď stoupá na protější útes Highshield Crags, po kterém pokračuje dál na východ. Oba útesy poskytovaly skvělou ochranu zdi od severu proti Piktům a dalším skotským kmenům. Hadriánova zeď a mílové hrady jsou postaveny z pískovce, místní dolerit byl na těžbu příliš tvrdý. Rozměry mílového hradu 39 jsou 19 x 15,5 m. S Hadriánovou zdí byl patrně postaven v jedné stavební fázi. Archeologickým výzkumem odkryté zdivo má maximální výšku 1,75 m. Lícování je provedeno z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Delší osa mílového hradu je orientovaná ve směru JJV-SSZ, ke zdi na severu přiléhá svou kratší stranou. Oba jižní rohy pevnosti jsou na vnější straně zaoblené. Uprostřed krátké jižní zdi byla vstupní brána. Další brána byla i na opačné straně pevnosti v Hadriánově zdi. Mílový hrad byl tedy průjezdní. Lícování obou průjezdů bran je provedeno ze stejných hrubě opracovaných kvádrů, ze kterých je postaveno zdivo pevnosti. Provedení bran mílového hradu 39 se tak liší od mílového hradu 42, který má brány vyzděné z větších kamenných kvádrů. Uvnitř stály po obou stranách cesty přízemní obytné budovy posádky, po nichž zbyly kamenné základy. Na návrší východně od mílového hradu byly ke zdi přistavěny přízemní obdélné stavby, knižním průvodcem interpretované jako kasárna důstojníků (zdroj: H. Stedman, Hadrian’s Wall Path, D2Print, Singapore, 2008). Jsou z nich patrné kamenné základy. Stráže odtud mohly hlídat sedlo, což mílový hrad neumožňoval..

Tyto malé pevnosti byly určeny pro posádky ve službě na zdi. V každém mílovém hradě mohlo sloužit odhadem 20-30 vojáků. Posádka z každého mílového hradu střežila přilehlý úsek zdi. Mílový hrad 39 postavila patrně šestá legie. Označení mílový hrad použil poprvé formálně Robert Smith v roce 1708. Místní lidé je ale používali mnohem déle. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Mílové hrady mají kromě čísla většinou i jméno. Jaký systém označení měli Římané, dnes není známo. Archeologický výzkum mílového hradu 39 proběhl v letech 1908-1911 a znovu v osmdesátých letech 20. století. V jihovýchodním rohu byla nalezena kamenná pec. Celá Hadriánova zeď je od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO..