
Délka zdi byla 80 římských mil (117,5 km) a vedla od východního pobřeží ostrova k pobřeží západnímu. Původně byla zeď v západním úseku stavěna ze dřeva a hlíny, to se však brzy změnilo a byla celá vystavěna z kamene. V rozestupu jedné římské míle stály při zdi tzv. mílové hrady (milecastles) pro malou posádku. Mezi dvěma mílovými hrady pak stály v pravidelném rozestupu dvě strážní věže. Jižně od Hadriánovy zdi postavili Římané po celé její délce vallum, dva paralelní valy s mezilehlým příkopem. Odstup od zdi kolísá od desítek metrů až ke stovkám metrů, v závislosti na terénu. Jeden podélný příkop a před ním navršený val se pak nacházely také před zdí, pokud to terén umožňoval. Mílový hrad 37 je obdélná kamenná pevnost přistavěná k jižní straně Hadriánovy zdi. Stojí v hrbolatém terénu mezi dvěma pahorky. Na severní straně chránil zeď a mílový hrad strmý skalnatý svah, který je součástí doleritového skalního útesu… číst dále
Hadriánova zeď byla postavena na příkaz císaře Hadriána, který navštívil provincii Britannia roku 122. Jejím účelem bylo chránit říši před skotskými kmeny na severu. Ke zdi byly v pravidelném rozestupu jedné římské míle přistavěny mílové hrady. Tyto malé pevnosti byly určeny pro posádky ve službě na zdi. V každém mílovém hradě mohlo sloužit odhadem 20-30 vojáků z pomocných sborů (auxilia). Posádka z každého mílového hradu střežila přilehlý úsek zdi. Označení mílový hrad použil poprvé formálně Robert Smith v roce 1708. Místní lidé je ale používali mnohem déle. Číselné označení mílových hradů od východu k západu čísly 1 až 80 vymyslel John Collingwood Bruce na konci 19. století. Mílové hrady mají kromě čísla většinou i jméno. Jaký systém označení měli Římané dnes není známo. Archeologický výzkum mílového hradu 37 proběhl v letech 1853, 1907, 1933 a 1988-1989. V roce 1853 byl nalezen druhotně použitý roh pamětní desky z doby založení… číst dále