mithraeum

Vstup byl na krátké jihovýchodní straně mimo středovou osu stavby. Na opačné straně z mithraea vystupuje mělké obdélné kněžiště. Archeologický výzkum odkryl nízké obvodové zdivo chrámu, vysoké nanejvýš 1 m. Velmi slabé zdi jsou vyzděné z hrubě opracovaných kamenných kvádrů. Patrně do krovu střechy otevřený interiér byl dřevěnými kůly rozdělen do trojlodí. V kněžišti dnes stojí tři betonové oltáře. Jejich originály jsou v muzeu Great North Museum: Hancock v Newcastlu, kde je také replika celého mithraea v plném měřítku 1:1. Interiér mithraea byl temný a úzký, měl totiž připomínat jeskyni. Podle legendy bůh Mithra zabil býka v jeskyni. V kněžišti nad oltáři byl proto výjev Mithrova skolení býka. Rituál vyžadoval skutečnou oběť a prolití krve. V jednom ze tří oltářů je reliéf Mithry s paprsky kolem hlavy. Paprsky jsou děrované. Do dutiny oltáře bylo možno zezadu vložit olejovou lampu, která paprsky ozářila. Celý rituál byl v temném prostoru určitě velmi dramatický. Vyvrcholením mohlo být roztažení záclony ve vstupní části chrámu. Denní světlo tak mohlo náhle dopadnout na obraz Mithry, což by symbolizovalo vítězství světla nad temnotou. Křesťanství není prvním náboženstvím, kde světlo vítězí nad tmou..

Byla jednou z několika pevností, které zeď chránily. Žádná z nich ale nebyla součástí původního plánu. V pevnosti sloužili vojáci z pomocných sborů (auxilia). Jednou z doložených posádek je první kohorta Batavů a první kohorta Frisiavonů. U pevnosti vznikla osada. V ní žili řemeslníci, kteří zajišťovali denní chod pevnosti. Dále v ní žily ženy vojáků s dětmi. Vojáci pomocných sborů se během služby (25 let) nemohli ženit. Sňatky byly neoficiální, formálně mohly být uznány teprve po dokončení služby. Pevnost s osadou potřebovaly hygienické a duchovní zázemí. U vodního pramene západně od pevnosti byly lázně. Jihozápadně od pevnosti stály u pramene tři pohanské chrámy. Jedním z nich byl chrám původem perského slunečního boha Mithry, který byl postaven někdy kolem roku 200. Věřící procházeli sedmi stupni zasvěcení, byla jim slíbena spása duše a věčný život. Nad oltáři byl zobrazen Mithra zabíjející kosmického býka. Býk byl prvním božským stvořením, z jeho krve povstal veškerý život na zemi. Patrně křesťané chrám někdy kolem roku 330 zničili. Mithraeum bylo nalezeno v roce 1949 a archeologicky prozkoumáno v roce 1950. Jižně od mithraea byla v roce 1957 nalezena svatyně se studánkou, která byla zasvěcena vodním nymfám. Archeologický výzkum v roce 1960 potvrdil její zánik na začátku 4. století. Třetí svatyně vodní bohyně Coventiny stála přímo na prameni potoka, který vytékal z Coventininy studny. Svatyně byla objevena v roce 1876. Ve studni bylo nalezeno 13 490 římských mincí. Bylo tak možné datovat její vznik do let 128-133, do doby založení pevnosti Brocolitia. Svatyně byla používána do začátku 3. století. Celá Hadriánova zeď je od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Pevnost Brocolitia je od roku 2020 majetkem státu. O celou lokalitu se stará státní památková péče English Heritage..