Výsledky hledání míst

Renesanční zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) v 17. století. Po r. 1830 areál klasicistně přestavěn. V r. 1919 dal hrabě Jozef Szentiványi budovy upravit pro lázeňské účely. Upravováno r. 1929 a 1948. Dnes je zde speciální škola.

Zámek postavili v 16. století Svatojánští (Szentiványi). Zřejmě v první polovině 19. století byl zámek od základů klasicistně přestavěn. V r. 1902 se v zámku hrálo první ochotnické divadelní představení. Někdy po I. světové válce koupil zámeček místní obyvatel a dodnes v něm žije jeho rodina.

Zámek postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) pravděpodobně v 17. století. Později jej vlastnil zřejmě šlechtický rod Bohumírů (Bohumírovcov). V 19. a 20. století byl objekt přestavěn. Dnes slouží jako penzion.

Renesanční zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) asi v 16.-17. století. V 17. století přibyla barokní nástavba. V r. 1830 klasicistně upraven. Objekt původně obklopoval sad a zahrada. Později objekt získala rodina Rutkajů.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. V době 19.-20. století, kdy Svatojánští rozprodávaly své majetky, objekt získala rodina Oravců. V současnosti slouží budova k bydlení.

Zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi), kteří byly až do 19. století jedinými zdejšími zeměpány. Zřejmě v 19. století objekt koupil šlechtický rod Pongráců (Pongrácovci). Ve 20. letech 21. století proběhla rekonstrukce. Objekt slouží k bydlení.

Renesanční zámeček postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) na konci 16. století. Kolem roku 1738 došlo k barokním úpravám, což dokládá datování uvedené na komíně. Ve 20. století došlo k dalším úpravám. V letech 2002-2004 byla stavba rekonstruována a upravena na penzion.

Grófsky kaštieľ (Knížecí zámek) postavili příslušníci rodu Svatojánských (Szentiványi) snad v 16.-17. století. Zámek stál na ostrově a obklopovala ho zahrada. Svatojánským zřejmě patřil až do 20. století. V r. 1929 byl zámek zbořen. Dnes je na jeho místě zástavba rodinných domů.

Klasicistní zámeček (kúrie) zvaný Jonášovská kúrie z poloviny 19. století v centru slovenské obce Liptovský Ján. Bloková přízemní stavba s fasádou pročleněnou pilastry a slepými arkádami.

Klasicistní zámek se starším jádrem ze 17. století v severní části obce. Nízká přízemní obdélná budova s částečně zazděnou arkádovou chodbou v jižním průčelí, postavenou kolem r. 1830.

Ve 30. letech 19. stol. klasicistně upravený zámek Eugena Szentiványho s renesančním jádrem ze 17. stol. Bloková patrová stavba s vystupujícím rizalitem byla v r. 1954 upravena na kulturní dům.

Renesanční zámek (kaštieľ) rodu Nyárovců z konce 16. století. V 17. a 19. století několikrát upravován. V r. 1955 částečně přestaven. Zachovány nárožní arkýře na dřevěných krakorcích, klenby a jiné dekorativní prvky.

Renesanční zámek (kaštieľ) zv. Kasíno ze 17. století. Ve 2. pol. 19. století necitlivě upraven pro potřeby tzv. Židovské školy pro děti šlechticů a bohatých řemeslníků. Fungovala v l. 1870–96. Na počátku 20. stol. zámek dále nevhodně přestavován.

Renesanční zámek (kaštieľ) vystavěný v 17. století v jižní části obce. Bloková přízemní stavba s patrovými polygonálními věžemi v nárožích sv. křídla. Torzálně zachována sgrafitová výzdoba fasády.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.