Výsledky hledání míst

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.

Hrad poprvé zmiňován v roce 1323. Majetkem Šošovců až do zániku v 17. stol. V letech 1451-1459 v rukou bratřického vojska. Během mocenských bojů o uherský trůn dobyt v letech 1556 a 1558. Zbořen císařským vojskem v roce 1673. Poté zdroj stavebního materiálu pro farní kostel a zámek.

Zámek byl původně tvrzí z r.1395. V r. 1600 tvrz na renesanční zámek přestavěl Adam Blekta. Poté byl přestavěn barokně v r. 1729. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván. Dnes je zámek po požáru v r. 1983 v havarijním stavu.

Větrný mlýn holandského typu nechal postavit kolem roku 1822 markýz de Trasegnies, tehdejší majitel panství Žáky. Mlela se zde mouka, vyráběly kroupy, lisoval olej i šrotovalo obilí. Poslední zmínka pochází z roku 1873. V roce 1911 se uvádí již jako rozpadlý.

Větrný mlýn z roku 1840. Plně funkční do roku 1945. V roce 2001 provedena oprava podlah a šindelové střechy.

Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.

Mlýn zřejmě postavil před r. 1858 Josef Kala, který zemřel v r. 1866 při epidemii cholery. V r. 1888 měl mlýn vyhořet. Později sloužil jako dům rodině Šamalíkově. Po 2. světové válce mlýn zchátral. Donedávna byl na místě pouze drobný pahrbek. Dnes jsou odkryty asi jeden metr vysoké zbytky zdí.

Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.

Zřícenina drobného větrného mlýnku zvaného větřák jakých v kraji bývalo plno. Tento malý větrný mlýnek byl tvořen drobnou zděnou spodní částí, nad kterou bývalo kolo opatřené lopatkami. Větřáky sloužily jako drobní pomocníci při mletí.

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.

Novogotická vila Pfaffenhof (lidově Fafák) postavená na místě vinařské kaple svatého Mikuláše ze 14. století, zrušené za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, započatá oprava po roce 1990 (nové stropy) nedokončena, volně přístupný objekt pracuje k rozpadu.

Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.

Hrad založen v 2. pol. 13. stol. rodem Nagymihaly k ochraně křižovatky obchodních cest. Poprvé zmiňován v roce 1336. Od 14. stol. v rukou Sztarayovců. Poškozen královským vojskem v letech 1466 a 1594. Vždy opraven. Po roce 1715 na příkaz císaře zbořen.