Polygonální bašta (nalevo) a zachovalá část západní hradby (napravo).
© Pavel Semple 04/2019
Přibližně trojúhelné jádro hradu zaujalo vrchol hradního kopce. Nejlépe bylo chráněno strmým svahem na východní straně. Na zbylých třech stranách je chránil příkop a před ním navršený val. Na severní přístupové straně byl val širší. Mohlo tu být malé předhradí. Brána hradu byla přístupná po mostě přes příkop. Hradu původně dominovala čtvercová věž o stranách 7,7 x 7,7 m. Obvodová hradba byla silná přibližně 1,7 m. S výjimkou její dosud stojící vysoké části na západní straně celá zanikla. V jejím severozápadním a severovýchodním nároží stály pravoúhlé bašty se zaoblenými nárožími. Jejich osamělá torza dosud stojí. Tyto bašty mohly vzniknout v 15. stol. Mezi nimi se nacházel parkán s bránou. Uprostřed hradu je hluboká, ve skále vylámaná jáma po bývalé cisterně (nádrži na dešťovou vodu). Na západě stál podél hradby palác. Jeho severní část mohla být čtyřpodlažní, přičemž první podlaží bylo hluboko pod úrovní vrcholové skály kopce. Hradba byla totiž… číst dále
Obec Kuezd (Kevežd) je poprvé zmiňována v roce 1283. V roce 1332 je písemně doložena její fara. Do roku 1288 bylo panství v rukou Ratoldovců. Hrad mohl vzniknout již někdy ke konci 13. stol. Matěj a Ratold v roce 1288 směnili panství s Bokšovci. Za nich je hrad poprvé zmiňován v roce 1323 při majetkové dělbě mezi členy rodu. Jednou rodovou větví byli Šošovci, kteří hrad vlastnili až do jeho zániku v 17. stol. Během 14. a 15. stol. byl ale společným majetkem různých větví rodu, což vedlo k četným sporům. Jednou z těchto větví byli Szerdahelyovci. Kvůli rodovým sporům byl hrad v roce 1438 pustý. V době bezvládí, po smrti krále Albrechta Habsburského v roce 1439, se jej zmocnil Jan Zehradeľ. Královský místodržící Jan Huňady jej v roce 1450 vrátil Jiřímu a Mikuláši Šošovi. Hned v následujícím roce jej ale obsadilo bratřické vojsko pod vedením Jana Talafúse a Petra Aksamita. V roce 1458 byli… číst dále
|
Přihlášení |
