Výsledky hledání míst

Královský hrad zřejmě z 1. pol. 13. století se prvně vzpomíná v r. 1250. V r. 1306 jej dobyl Matúš Čák, v r. 1443 poničen při zemětřesení a v pol. 19. století vyhořel. Později sloužil jako sirotčinec a po skončení II. světové války byly na hradě řeholní sestry. Dnes přístupný veřejnosti.

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Svatyně Panny Marie Lurdské je mariánské poutní místo. Dominantou je bazilika postavená přímo nad jeskyní. První svatyně vznikla roku 1866. Bazilika Neposkvrněného početí postavena v r. 1876 v novogotickém slohu. Nad vchodem do chrámu mozaika. V r. 1899 přistavěna tzv. Růžencová bazilika.

Georg Pirchinger z Lustenecku kolem r.1580 vystavěl zámek. V třicetileté válce vypálený, Baltazar Marradas opravil. V r.1622 zámek získalo českobudějovické děkanství a poč.18. stol. barokně upravili. Na několika místech zachována sgrafita.

Zámek vznikl pravděpodobně začátkem 18. stol. přestavbou starší tvrze. V l. 1760–74 byl upraven do dnešní podoby. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek opraven a dnes je v držení několika soukromých majitelů, část budovy slouží jako obecní úřad a pošta.

Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.

Současný luteránský kostel ve městě Hjo pochází z r. 1799 a nahradil středověkou stavbu zničenou požárem r. 1794. Skládá se z lodi s okrouhlým presbytářem na východě a vstupem na západě. Na severní straně se nachází sakristie a k jižní stěně přiléhá kostelní věž, rekonstruovaná v 19. stol.

Barokní osmiboký centrální kostel si nově vzniklá luterská farnost v Loschwitz postavila v letech 1705–08. Po těžkém poškození při náletu 13. 2. 1945 stál v troskách do roku 1991, kdy začala jeho obnova. Nové vysvěcení se konalo 2. 10. 1994.

Evangelický kostel na Horním předměstí. Původní kostel bez věže byl postaven v letech 1709-22. V roce 1750 rozšířen o západní část a postavena věž. Mohutná barokní stavba dominuje panaromatu města.

Dominanta západní části širšího centra města vznikla v letech 1898–1901 na tzv. Dračí skále (Drachenfels) nad dnešním Lutherovým náměstím. Stavba z režných cihel v novorománském slohu na půdorysu řeckého kříže, završená mohutnou kopulí.

Na německé straně vrcholu Luže stojí od roku 2020 volně přístupná rozhledna, vzniklá obestavěním retranslačního stožáru, která ještě umocňuje krásný kruhový výhled.

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Marie Pachtová, rozená Štampachová dala v roce 1794 na místě tvrze postavit zámek. Od r. 1852 patřil Lužec Baerenretheirům, z nichž Josef Maria Baerenretheir dal zámek přestavět v romantickém slohu.