Výsledky hledání míst

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Divadlo bylo vybudováno v letech 1874-1888 podle návrhu Gottfieda Sempera a Karla von Hasenauera. Malby v interiéru vstupní haly vytvořili bratři Gustav a Ernst Klimtovi. V r. 1945 byla budova silně poškozena při bombardování a o měsíc později vyhořela. Rekonstrukce probíhala v letech 1953-1955.

Rozhledna na kopci Milenka je součástí areálu s jeskyní, které nechal vybudovat kunštátský mecenáš František Burian v r. 1931, aby tak poskytl práci nezaměstnaným v době hospodářské krize.

Tvrz postavena na konci 15. stol. nebo na začátku 16. stol. rodem Fitzgeraldů z Burnchurch. V jejich držení do poloviny 17. stol. Poté v rukou plukovníka Viléma Wardena. Sňatkem přešla na rod Flood. Obývána do roku 1817.

Rozhledna Búřov je nevysoká dřevěná konstrukce z léta 2023, která nahradila zchátralou obdobnou stavbu z roku 2005. Stojí na vrcholu kopce Búřov na okraji golfového areálu asi 2 km jihozápadně od Valašské Bystřice. Je volně přístupná.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.

Zámek byl postaven rodem Vidršpergárů na počátku 18. stol. v barokním slohu. Od roku 1827 do roku 1977 byl zámek využíván jako škola. Nyní zde sídlí archiv Státní vědecké knihovny Plzeň.

Odlita byla podle busty zhotovené v letech 1904–1905 akademickým sochařem Ladislavem Šalounem. Busta Antonína Dvořáka stojí na kamenném podstavci z leštěné žuly vysokém 170 cm. Před budovu gymnázia postavena v roce 1958 péčí SRPŠ.

Autorem busty Antonína Dvořáka je sochař Václav Nejtek. Pomník odhalen r. 1941. V roce 2018 busta opravena a očištěna. Kvádr jako podstavec z červeného kararského mramoru, busta z bílého mramoru.

Bustu Bedřicha Smetany zhotovil český sochař Josef Wagner roku 1935. Jedna z prvních plastik zdobících lázeňské parky v Poděbradech. Kovové poprsí umístěno na žulovém podstavci. Výška 1,2 m.

Bronzová busta Františka Křižíka, zdejšího rodáka, stojí u silnice v parku na náměstí před terasou u radnice. Je umístěna na hladkém kamenném válcovém podstavci s vyrytým podpisem vynálezce. Busta byla zhotovena sochařem Jaroslavem Brůhlem (sign. ve spodní části líce busty). Odhalena 26. 9. 2014.

Pomník s bustou Otce národa - Františka Palackého z roku 1898 byl v Tištíně postaven u příležitosti stého výročí jeho narození.

Bronzovou bustu mecenáše umění a zakladatele lázní a hospitálu v Kuksu hraběte Fr. Ant. Šporka (Sporcka) vytvořil pro městys Choustníkovo Hradiště německý sochař Eduard Gerhardt r. 1901. Je umístěna na kamenném pilíři při silnici v centru.